Zvukové kouzelnice s violoncelly, duo Tara Fuki, natočily třetí řadové album a daly mu název "Auris"(latinsky ucho, ale následně též slyšet a pozorně naslouchat...). Jejich dvě předchozí alba sklidily velký ohlas jak u nás, tak i v zahraničí a vynesly Tara Fuki až na vrchol české alternativní scény. Za debutové Piosenki do snu získaly dokonce dvě ocenění Akademie Populární Hudby Anděl 2001.
Tentokrát Tara Fuki za přispění pozvaných hostů předkládají svým posluchačům výjimečnou hudební lahůdku. Oproti minulým nahrávkám je Auris emocionálně bohatší a hlubší, živější a svým zvukem v ČR unikátní. V deseti skladbách nás uchvátí s jakou lehkostí Tara Fuki vkládají svá cella do bublajícího lektvaru tónů tajemných nástrojů jako jsou švýcarské hangy, indická tabla, pákistánská kanjira, či se podmanivě mazlí s nástroji téměř klasickými /klavír, kytara, basklarinet/. Ohromná síla uměleckého projevu Tara Fuki tkví v jejich naprosté vokální přirozenosti a dokonalé souhře, založené na vzájemném doplňování. Dorotin mohutný a sametově temný alt ozvláštněn Andreiným křehkým sopránem, dává vzniknout nebývalým barvám a nuancím. Polské texty (převážně z dílny D.Barové) inspirované lidskými vztahy a intimními rozhovory ve dvou, tvoří velmi silnou výpověď. Pomocí precizně vybroušené křišťálové hudby, umožňují několikanásobný náhled do temného zákoutí kaleidoskopu lidské duše. Celkový sound Tara Fuki byl rozšířen nejen o nové nástroje, ale rovněž o celou škálu výrazových prostředků, hudebním vodopádem nás tak provází vibrace uhrančivý zaklínací šepot, přes lyrickou jazzovou baladu až po zemitý extatický trans, aby daly posléze vyniknout dvěma nahým hlasům.
Písničky vznikaly průběžně na cestách, v přestávkách mezi koncerty, nejintenzívněji se na nich pracovalo loni v parném létě a natočeny byly před koncem roku v pražském studiu Petra Piňose. Produkce a zvukové režie se tentokrát ujal Aleš Hyvnar(Al-Yaman), který podivuhodný hudební svět Tara Fuki nenápadně obalil kořením velmi současné dimenze. Na albu se pracovalo i s přípravou delší dobu, než na předchozích albech a to proto, že Andrea Konstankiewicz se již natrvalo přestěhovala do Francie. Na otázku kde se teď Tara Fuki nejlépe koncertuje, zda doma nebo v zahraničí odpovídá Andrea takto: "Nejkrásnější koncerty jsou všude tam, kde se podaří vytvořit zvláštní atmosféru. Když vzduch najednou jakoby zhoustne a v jeden magický moment se zastaví čas: to když publikum začne dýchat s námi či najednou úplně zatají dech" Dobrou zprávou je, že pomoci tuto atmosféru vytvořit budou moci i diváci v ČR. Křty jsou naplánovány na 25. března v Mahenově Divadle v Brně a 26.března ve Švandově Divadle v Praze, kde vystoupí i hosté z alba, a tak budou písničky ke slyšení v takové podobě jako na CD Auris. „Příprava křtů byla tentokrát poněkud náročnější - termíny se několikrát měnily, proto jsou ostatní koncerty teprve ve fázi domlouvání. Potvrdit můžu prozatím 26.4. Plzen, 27.4. Jablonec, 28.4. Kostelec, 29.4. Zubří..ostatní koncerty se brzy objeví na www.tarafuki.eu" Na těchto koncertech však už návštěvníci uslyší písně z alba upravené pro klasickou sestavu Tara Fuki.
Na některých písních se podíleli hosté: Jahanguir Nazir - tabla, hang,kanjira Martin Alajam - kytara, Tomáš Veselý - piáno, Aleš Hyvnar - darbuka, Marcel Bárta - basklarinet, jazzový quintet Vertigo (píseň s Vertigem byla natočena ve studiu Svengali v Praze Alešem Charvátem). Obal alba navrhl a namaloval výtvarník Pavel Baroch, fotky a grafický design bookletu vytvořil Petr Hegyi.