Rozhovor s Václavem Bartošem (FruFru)

fotka

1. FruFru po třech a půl letech s novým albem. Jak moc se změnila kapela v mezidobí?
Stala se svobodnější v projevu, není svazováná žádnými mantinely podbízivosti a vyzrála jak hudebně tak i v myšlení.

2. A co personálně? Muzikanti už se nestřídají jak na běžícím pásu?
Tak mimo bubeníků nikdy k žádným velkým změnám nedocházelo , snad jen na postu basy před 8 lety asi. A po první desce odešel klávesový hráč Honza Coufal na dráhu soudce. A to je vše. My jsme si to vynahradili na bubenících. Ostatně, 11. bubeník za 8 let existence, to je možná světový rekord! Snad teď pojedeme chvilku v klidu.
 
3. Kapela se kdysi pyšnila podtitulem „bicí komando s rytmickým kolibříkem“, to už asi dávno neplatí, co? Jaký podtitul bys přisoudil FruFru nyní?
Je to ,, Neokoukaná hudba z vysočiny, která se řítí napříč žánry a není ji nic svaté“, navíc jsem si všimnul, že v zahraničí nás začínají vnímat jako world music (nemyslím tím jako že čech hraje balkánskou, nebo africkou hudbu), protože nás nemají kam zařadit. Takže to asi působí velmi původně.

4. Nové album nese název „Až přiletí tučňák“, je k názvu nějaký dovětek? Mohl by jsi vysvětlit proč právě tučňák?
Můžeš si to vysvětlit třeba jako očekávání něčeho velmi nepravděpodobného, čili marnost očekávání, nebo jako čekání na přílet hašišového dealera, nebo jako parafrázi starého dobrého ,,až naprší a uschne“, záleží na každém jak si to přebere.

5. Je to tak marné jako čekání na Godota? Rozhodně mám pocit, že je to trošku jiné čekání?
Je to takové klidné a trpělivé čekání, které jakoby přecházelo do pocitu, že už jsme se dočkali, a že jen děláme že čekáme, abychom nemuseli dát najevo radost z toho, že už čekat nemusíme.

6. Není ta Vaše nahrávka vlastně přílet tučňáka?
I to může být pravda

7. Zatím co u předchozího razantního rockového alba „Nevěř tichu“ se hovořilo o „tahu na branku“, o nové nahrávce by se dalo hovořit jako o „dospělém“ albu?
To je jen a jen přirozený vývoj, hlavně my jsme nikdy nedávali na odiv instrumentální zručnost ve smyslu nějakých exhibic a tento trend pokračuje dál až do využívání ticha a tajmingu tónů, zkrátka ubíráme koření a snažíme se aby vynikla přirozená chuť našich písniček.

8. Je album hlavně po autorské stránce Tvoje? Kde lovíš nápady?
Je to ryze kolektivní práce, která vzniká vesměs jako improvizace, kterou nahráváme jako střípky a pak z toho skládáme mozaiku. A co se textů týče, tak jsem zcela oslněn dílem Kryštofa Ewančeho , jelikož mě to vyhovuje jak po stránce rytmické tak i obsahově a zcela přirozeně se mě to frázuje.

9. Na skladbu Já a já a já a já chystáte videoklip, jaký bude?
Klip pro nás natáčí Pavel Liška a Tomáš Matonoha a je to o očekávání křehkého homosexuála které se nenaplní, takže bude takový hořko smutný.

10. To „hořko smutný“ se dá vyčíst i místy z nahrávky, to je už taková poetika kapely, ne?
  Tak to se asi povedlo nejvíc,  poesie Kryštofa Ewančeho s hudbou FruFru se spojila jako voda se školní houbou a souzní jako tučňák, sníh a vichr.





Další zprávy

O NÁKUPU
© Indies Scope

IČ 105 34 181     /     Dolní Loučky 191     /     594 55  Dolní Loučky u Brna
×