A na Jordán dopadla tma

Debut Jana Váni překvapuje svou vyzrálostí a upřímností.  Tradice básníků s kytarou obalená do křehkého smutku a něžné melancholie.

Podzim do sluchátek. Jan Váňa vydává debutovou desku s názvem “A na Jordán dopadla tma”. Táborský rodák natočil akustické album, plné poetických i melancholických písní pod producentským dohledem elektronického mága badfocuse. Nahrávka osmi písní je možná kratší rozsahem, ale až po okraj naplněná emocemi a autenticitou.

Jan Váňa se nechává volně inspirovat a zároveň navazuje na staré básníky s kytarou. A sám neváhá přiznat, jak moc je tahle skutečnost důležitá: “Hrát sám s kytarou a dávat důraz na text je pro mě hrozně přirozený, neumím si to moc jinak představit. A na tradici písničkářství u nás jsem fakt hrdej, tak se k ní rád odkazuju.” Skutečnost, že text je zásadní ingrediencí celé písně, je u Jana Váni jasná od prvních tónů alba. “Ty texty jsou pro mě snad důležitější než hudba, snažím se, aby co možná nejvíc obstály i jako básničky na papíře. Baví mě zkoušet si různý cestičky, jak k těm veršům přistupovat – třeba En passant je celkem básnický, jsou tam metafory a trochu si s tím hraju, naopak Doma prej letos napad sníh je hodně civilní, skoro jako kdybych to někomu vyprávěl u kafe a náhodou to mělo rytmus a rýmy.”

Ve spolupráci s badfocusem natočil už dříve dva singly a v přípravě na debutové album se nashromáždilo i několik skladeb, které měly až kapelní aranže. “Některý z písniček, který byly v úzkým výběru před nahráváním, se na finální soupisku nedostaly,” přiznává Jan Váňa.  “A jsem rád, že ne, přijde mi, že takhle je ta deska ucelená a tak nějak víc moje. Prostě mi to víc sedí. To je asi vidět i na mých koncertech – moje ideální publikum sedí na zemi, poslouchá a zpívá.”

Album začalo vznikat už v roce 2022 a velkou zásluhu na výsledné akustické podobě má i producent badfocus (Prokop Korb), se kterým Jan Váňa spolupracoval už při výběru skladeb před nahráváním. “Dali jsme si na to dost času a hodně jsme přemýšleli a mluvili o tom, co, jak a proč má bejt. Ve výsledku je všechno, co na desce slyšíte, nahraný na mikrofon – žádný synťáky, žádný digitální nástroje, všechno trochu postaru. A to se o skvělou produkci postaral Prokop, kterej je na elektronický věci mistr, a o krásnej mix a master Láďa Štěrba. Celej ten proces hledání a tvoření byl krásnej. Prostě to nějak sedlo. Atmosféry a ruchy, který se na desce objevujou, jsme nahrávali na místech, který jsou spojený s těma písničkama, třeba ptáčky v táborský botanický zahradě (do písničky V zahradě) nebo déšť z místa, kde jsem rok před nahráváním napsal Mrholí za úplně stejnýho deště.”

Odkazy na rodný kraj se prolínají nejen celou nahrávkou, ale jeden je hned v názvu alba. Jak potvrzuje Jan Váňa, Jordán zde není nutně onou slavnou řekou, ale odkazuje k jeho rodnému kraji: “Už žiju pár let v Praze, ale myšlenkami jsem pořád často na jihu. No a v Táboře máme vodní nádrž Jordán, ke který jsem na gymplu často chodil psát básničky, to místo má takový zvláštní kouzlo, vždycky na mě hrozně působilo. Celou deskou se prostupuje takový hledání, vykořeněnost a stesk po domově, proto mi tenhle verš připadal hrozně trefnej pro název desky.”