Valašský zpěvák Josef Laža (2CD)

Valašský zpěvák Josef Laža — CD 1
Z geografi ckého hlediska můžeme dramaturgickému slohu CD1 přisoudit hned trojí „NEJ“: tři písně pocházejí z NEJsevernějších valašských folklorních lokalit, bez výjimky se rozprostírajících pod bájnou horou Radhošť či v její blízkosti: Rožnov (6), Frenštát (23) a Horní Bečva (16) — repertoárově jsou zde zastoupeny i NEJvýchodněji položené valašské obce na takzvaném „Horním konci“, tedy na horním toku Vsetínské Bečvy: Nový Hrozenkov (7) a Velké Karlovice (12, 21) — NEJzápadnější Valašsko reprezentují vzácné, a dlužno dodat, že dnes již málo zpívané nápěvy z Rajnochovic (4 – zřejmě jediný zachovaný popěvek o splavování řeky Bečvy na pltích), Hustopeč nad Bečvou (3), Hranic (8), Jasenice (10, 18) a Kelče (9). Dvě posledně jmenované obce zaujímají na poli folklorním významné místo: písně z Jasenice jsou unikátním muzikantským odkazem zdejšího fojta, zpěváka a klarinetisty Josefa Pernického, nápěvy z Kelče zase tvoří významné procento valašských písní v takzvané Guberniální sbírce z roku 1819. — dodatečné čtvrté „NEJ“ se dotýká folklorního a etnografi ckého významu lokality, která si díky své odlehlosti zachovala archaický ráz a odlišným charakterem svých nápěvů i textů je naprosto solitérní hudební enklávou: Valašská Bystřice je na CD1 zastoupena NEJvýznamněji (2, 5, 11, 17, 19 a 20), a to písněmi pijáckými, svatebními a milostnými. Svou erudicí i srdcem hudební upravovatel Jan Rokyta senior zřetelně cítil, že folklorní bohatství této karpatské obce je jedinečné a musí být předáno dalším generacím. Při zachování písňového odkazu Valašské Bystřice sehrála zásadní roli poctivá práce sběratelů lidových písní Hynka Bíma, Leoše Janáčka a Pavla Váši. Neméně důležitý však byl i prozřetelný počin hudebních redaktorů Českého rozhlasu Ostrava, kteří zde na konci 50. let minulého století – doslova „za pět minut dvanáct“ – zaznamenali autentickou hru a zpěv zdejších muzikantů-hudců Jana a Josefa Zezulkových a Josefa Fuska. Pestrobarevný sloh „Jedničky“ doplňuje pastevecká halekačka (14), zbojnický popěvek (15) a populární milostné dueto o legendární hospodě „Balita“ v Trojanovicích (13).
Valašský zpěvák Josef Laža — CD 2
Hudební mozaika CD2 vyvěrá ze srdce valašského regionu a spěje až k jeho jižnímhranicím. Významné repertoárové místo zde zaujímá město Vsetín (9) včetně obcí ležících v jeho blízkosti. K nim patří nejen zpěvákův rodný Leskovec (21) a sousední Valašská Polanka (18), ale také Jasénka (5) – významná folklorní lokalita, která je dnes již součástí Vsetína, z jehož okolí pochází také zbojnický taneční nápěv (6). Na jižních stráních hory Sirákov, která je přirozenou branou z centra regionu na valašský jih, leží obec Jasenná (2, 3, 10, 11, 19, 23). Její písňové bohatství je na CD zastoupeno nejvýrazněji, a to díky dvěma zdejším rodákům: uměleckému vedoucímu Cimbálové muziky TECHNIK Ostrava Janu Rokytovi a jeho tetě a významné nositelce lidových tradic na jižním Valašsku Anně Kutějové-Rokytové. Z okolí blízkého městečka Vizovice stojí dále za pozornost předzpěvy k tanci točená z obce Lúčka (7), zaznamenané v písňové sbírce Eduarda Pecka Valašské národní písne a ríkadla. Ze samotných Vizovic jsou zde nápěvy k fi gurálnímu tanci Hanácká (17) a píseň ponocného (15). Výčet folklorních enkláv na CD2 zakončíme ve Valašských Kloboukách (16 – zbojnický popěvek) a jejich okolí. Zde rád upozorňuji naspolečné novodobé dílko dvou místních významných folkloristů (8): zpěvačky a autorky textů v lidovém duchu Františky Vypušťákové a zpěváka i muzikanta Horymíra Sušila. Z okolních dědin vynikají svou zpěvností zejména Nedašova Lhota (20), Horní Lideč (15) a Popov nad Vláří (24). Právě odsud, z jedné z nejjižněji položených valašských obcí, pochází z odkazu zpěváka a hudce Jiřího Košelky fi lozofický nápěv, symbolicky uzavírající profi lové dvojalbum valašského zpěváka Josefa Laži. Repertoár Josefa Laži lze z velké části dohledat v základních valašských písňových pramenech. K nejstarším z nich patří čtveřice sbírek z 19. století: Guberniální sbírka z roku 1819, sbírka Valašské národní písně a říkadla Eduarda Pecka z roku 1884, třídílná sbírka Moravské národní písně Františka Bartoše, jakož i stejnojmenná sbírka Františka Sušila. K mladším pramenům z 20. století patří dvoudílná písňová sbírka Karla Vetterla Lidové písně a tance z Valašskokloboucka a pětidílná sbírka Vałaské pěsničky Jana Nepomuka Poláška a Arnošta Kubeši. Výjimku tvoří písně z obce Jasenná, které zapsal v 50. letech minulého století hudební redaktor Jan Rokyta. Vedle písní sólových zvěčnil Josef Laža v duetu s Jarmilou Šulákovou v podstatě všechny významné valašské taneční populáry (valčíkového či polkového charakteru). Ty byly v roce 2014 publikovány na CD pod názvem MY ZME VAŁAŠI u hudebního vydavatelství INDIES HAPPY TRAILS. Josef Laža se také zásadní měrou podílel na zvěčnění mládeneckého a mužského písňového odkazu Anny Kutějové-Rokytové z obce Jasenná. Vynikající zpěvačka a významná nositelka lidových tradic na jižním Valašsku měla ve svém repertoáru asi 450 písní. Výběr z její národopisné pokladnice vyšel v roce 2015 taktéž u již zmíněného brněnského hudebního vydavatelství, a to na CD pod názvem PĚSNIČKY Z JASENNÉ. Legendární zpěv Josefa Laži je rovněž zastoupen na profi lovém kompaktním disku významných osobností lidového zpěvu na Moravě a ve Slezsku (2CD LEGENDY, Indies Happy Trails, 2016) a na bilancujícím albu jeho krajanky a celoživotní pěvecké souputnice Jarmily Šulákové (2CD JARMILA ŠULÁKOVÁ /1929–2017/, Indies Happy Trails, 2017).