Jedna z nejoriginálnějších desek letošního roku nese název Fonók a stojí za ní dvojice Duo. Tu tvoří zpívající kytarista, provozovatel beatboxu a elektronických smyček On a zpěvačka s výrazným vokálem, saxofonistka, klarinetistka a hráčka na další předměty, které byly zrovna po ruce, Ona. O moc více informací booklet nenabízí. Jistě by je šlo dohledat na internetu, ale občas je dobré přistupovat k hudbě nepoznamenán fakty. Je to větší dobrodružství.
Po prvním poslechu jsem byl mírně rozpačitý, žena mi to dokonce vypnula, ale po dalších jsem se do elektroakustické hudby Dua propadal stále více. Jak ji charakterizovat? Folklór, pop, folk, disco, kabaret, šanson, alternativa? Těžko říct, nejspíš všechno dohromady. A z tohoto nesourodého mixu založeném na často bizarních spojeních mnoha nástrojů leze osobitá, hravá, naprosto spontánní muzika, z níž jde obrovská svoboda.
Sami sebe charakterizují jako Non-exist nations folklore, neboli Folklór neexistujících národů a nepřímo odkazují k vlivům jako tango, kabaret, cirkus, popsongy, kuchyňský beatbox či freakfolk. Podezřelé je už to, že texty jsou v jakémsi neexistujícím jazyce, který nejvíce připomíná maďarštinu či finštinu. V bookletu jsou sice překlady do češtiny a angličtiny, ale, upřímně řečeno, moc jim nevěřím. Autoři si s posluchači trochu hrají.
Po krátkém intru Mikrotango desku otevírá melodická, exotikou vonící skladba Nunovó Tango, kterou střídá pomalejší a temnější Kisma Ajoas s pro kapelu typickým dadaistickým textem. „Stojí zima v pokoji. V kamnech nic nehoří. Dřevo praská bez ohně. Kalamajka mik mik mik.“ O poznání radostněji vyznívá jasná a roztančená Három Kérom se zajímavým rytmem. „Když radostí skáču. Roztočím si káču.“
Táhlá tanga střídají procítěné šansony či minimalistické plochy, k dalším výrazným songům patří lehká, vzdušná skorobalada Nanuk, spojení diska s cirkusem v Disko Cirkús nebo diskotékovými šlágry ovlivněný Fin. Zábavné je rapování tučňáků nebo opakování refrénu Minus celsius arktický rádius. Trochu bláznivé, ale hodně muzikální.
Album Fonók údajně vznikalo letos v létě v chalupě U čerta v téměř opuštěné podještědské vsi Padouchov. Pokud by to byla pravda, jen by to dokazovalo, že když jsou nápady, tak se dá dobrá deska natočit třeba ve sklepě. Když chybějí, tak nepomůže ani Orchestr Václava Hybše. A zde je nápadů hodně, některé melodie okupují hlavu hodně dlouho.
On a Ona nabízejí posluchačům hru. Když na ni přistoupíte, bude vám v jejich světě příjemně.
Hodnocení: 4 hvězdičky - když radostí skáču, roztočím si káču
Karel Souček