Humanizer

Autopilot se přístupem k tvorbě tracků a zvukem vymaňují ze zaběhnutých standardů české hudební scény. „Jako vás Autopilot dokáže na živo srazit svou zvukovou sílou, kterou má jen málokterá kapela, podobně vás provede i zvukovým spektrem na albu Humanizer. Když se vynoříte na druhé straně, bude vám jasné, proč se tito čtyři kluci rozhodli spojit lásku k ostrým kytarovým zvukům, víření syntetizátorů, překvapivým harmoniím, rytmům a jak dokázali rozvinout něco, co by mohli považovat za své vlastní. Humanizer stojí uprostřed fascinující křižovatky industrializovaného post-rocku, newyorské arogance a slovanského odcizení.“  Gary Rostock: Hudebník z Manchesteru, (Easter House, spolupráce se Stevenem Digglem z Buzzcocks, Atomise) a kmotr Humanizeru.

Není vždycky jednoduché pochybovat o své genetické informaci a jestli je dobrý nápad množit se, jako to dělají ostatní. Když nepomůže ani zmenšení nadočnicových oblouků a evoluce je pomalejší, než se zdálo, pomůže ketaminová narkóza. Inspirace z ní tvoří střed dvanácti trackového alba Humanizer.
Po zvukové stránce deska pokrývá spektrum mezi kytarovou alternativou a elektronickou hudbou. Dokáže přiznat melodii, na druhou stranu kapela Autopilot používá nezvyklé rytmy, které nemají daleko ke způsobu, jakým tvoří rytmiku například Frank Black, nebo jak ji je možné slyšet u kapely Dunaj nebo v tradičních romských postupech. To je doplněno masivními zvukovými stěnami, a jasnou basovou linkou, která ignoruje zavedené standardy českých funky onanií.
Texty, které se objevují na Humanizeru, představují surrealistické duševní porno, které ale nabízí harmonii misantropického vnímání krásy, adoruje animální sex, sebeironii a okamžiky, kdy si lidé ve strachu ze své sterilní budoucnosti dokáží přiznat, že mají krev, podpaždí a chodí na záchod.
Ve výsledku je Humanizer kombinací nosných nápadů, silného zvuku a nepředstírané lásky k hudbě.

CD je zabaleno v originálním ručně dělaném překližkovém obalu a je vypáleno.