Písňobraní

Jedno z největších bohatství Moravy jsou lidové písně. A zvláště ty starobylé, které lze najít ve starých písňových sbírkách, ty patří k nejvzácnějším klenotům hudební kultury vůbec. Vracejí nás do dob hluboce minulých, kdy se do nich vtiskávaly lidské osudy, historické události, pohyby národů ze západu i z východu (až z Asie!). Morava byla v Evropě ojedinělým tavným kotlíkem nejrůznějších vlivů   a písně jsou zrcadlem oněch dějů. Písňobraní je malou sklizní těchto vzácných hudebních miniatur. Jiří Plocek tu zrekapituloval částečně svá životní setkání s písněmi i lidmi a pokusil se je hudebně převyprávět pomocí  jednoduchých výrazových prostředků svého muzikantského jazyka – od tradiční smyčcové muziky (hudecké), přes nejrůznější lidové píšťalky až po mandolínu a kytaru, s nimiž uvádí staré melodie do současnosti. Tak jako archaická melodie balady Putovali hudci může přirozeně evokovat téměř „albánskou“ hudební meditaci na bezový klarinet, tak další taková melodie písně Nechoď k nám synečku, může zase probouzet touhu po energičtějším vyjádření – proč ne téměř jednoduchý akustický bigbít? – Písničky jsou doplněny instrumentálkami, které jsou  malým výletem „moravských hudců“ za hranice rodné země – třeba do Rumunska. Ke spolupráci na tomto projektu si Plocek přibral zpěvačku a houslistku Jitku Šuranskou, s níž koncertně vystupuje v duu, někdy pod názvem Hudecká úderka. A mezi hosty patří jeho dlouholetí přátelé z nejrůznějších muzikantsko-vydavatelských aktivit – legendární rozhlasový redaktor a  folklorista Jaromír Nečas, hráč na irské píšťaly a banjo Luboš Malina, kontrabasista Petr Surý, zpěvák, klávesista a bicista Roman Dostál. Album vychází v pěkném papírovém digipacku.

Právě při setkávání s lidovou hudbou v posledních „vydavatelských“  letech jsem se dostal fyzicky k něčemu, co se ve mně probouzelo tu a tam od první poloviny osmdesátých let, ale nevěděl jsem, jak to rozvíjet – dokud jsem se nezúčastnil spontánního společného hraní především na Horňácku. Mám tu na mysli tradiční venkovskou smyčcovou hudbu, které se říká hudecká, a kterou najdeme ve všech oblastech spjatých s karpatským horským obloukem – od Moravy po Rumunsko. Ona je pro mne - přes všechny výdobytky folklorismu - symbolem lidové hudby v její podstatě. Nepřekonaným. Má všechny nutné atributy: syrovost ve výrazu, spontaneitu, vysokou míru improvizace, přímočarou pocitovost. Oprášil jsem po letech housle a začal si hrávat. Jestli tu mám nějaký vzor, tak určitě horňáckého primáše Martina Hrbáče.

Když uvadl Teagrass, chtěl jsem hrávat dál a vyzkoušet si i to svoje“fidlování“ a  tak jsem oslovil naši poslední zpěvačku (a houslistku) Jitku Šuranskou. Od konce roku 2003 hráváme v duu, často  pod názvem Hudecká úderka. Nevím, jestli Jitka, která pochází z folklorního prostředí Uherskohradišťska, zcela tušila dosah věci, do níž vstupuje. Moje syrová houslová hra může působit na dnešní kultivované folkloristické uši všelijak. Ale Jitka se zatím drží statečně a já jsem jí za to velmi vděčný! A nejen za výdrž – její zpívání je druhou esencí našeho dua.

Písně a melodie na tomto CD jsou částí pokladu, který jsem si postupně našel (nebo možná – on si našel mě) na své muzikantské cestě. Kdybych měl být důsledný, patřily by do něj i některé „nelidové“ písničky, folkové a bigbítové, které ve mně rezonovaly v určitých životních obdobích. Z nich ve mně určitě přetrvávají způsoby hudebního vyjadřování, které se objevují i na této nahrávce.

Písně:

1/Z daleké hory
2/Ej hory, hory I
3/Už je dzeň
4/Valašská fúkaná
5/Vyskočilo slunéčko
6/Novynka, novynka
7/Brodil Janko koně
8/Moravští hudci v Rumunsku
9/Beliže mi, beli
10/Janičenko, Janko&Veselí hudci
11/Putovali hudci
12/Nechoď k nám, synečku
13/Ej hory, hory II

Jitka Šuranská - zpěv, housle
Jiří Plocek - housle, mandolína, lidové píšťalky, bezový klarinet, kytara, zpěv

Hosté

Jaromír Nečas - zpěv
Roman Dostál - zpěv
Luboš Malina - irská píšťalka
Petr Surý - kontrabas