Doba kameňa

Doba kameňa kopřivnických Drutty hraje na temnější strunu a boří zavedená pravidla.

Kopřivnická úderka Drutty vypustila do světa nový zásek, kde hraje prim pestrobarevná hudební otevřenost, v níž dominují a na povrch se derou především temné odstíny. Pro zájemce o Dobu kameňa ještě zdůrazněme, že tento počin vychází pouze na vinylu a na kazetě. V případě 100 kusové vinylové edice se jedná o kolaboraci Kachnička Entertainment (KE 007) a Piper Records (PiR028), lo-fi kazety v počtu 50 ks jsou pak čistě v režii Kachničky a vnímáme je spíše jako fyzický doplněk k přiloženému downloadu. Drutty hrají od roku 2009. Postupně přešli od industriálního noise k poněkud přístupnější hudbě, která má asi nejblíže k metalu a psychedelickému rocku, občas lze v jejich skladbách zaslechnout i náznaky punku či hardcore (zjevně pozůstatky vlivu jejich bývalé kapely Kauflant, která vydala svoji jedinou desku u Piper Records v roce 2010.)

Doba kameňa je jejich druhé plnometrážní album a třetí velké LP, počítáme-li i debutový split s MSsND.

Písně:

Kolotočář Eda 03:10

Pokažený párek 05:32

Sorry For The Delay 03:32

Gaťky 05:15

Savan je kamoš 06:41

Tisíce koster 04:45

Slavonia 05:52

Recorded At – Studio Kachnička

Credits

Artwork – Kateřina Sudolská

Bass, Voice – Lukáš Sedláček

Drums – Milan Marek

Guitar – Leo Horatius, Miroslav Svoboda

Keyboards, Synthesizer – Michal Burget

Lyrics By – Lukáš Sedláček, Martin Hozlár (tracks: B3)

Mastered By – Daniel Václavek

Piano – Honza Szabó

Aktuálnímu albu je nejbližší střední tempo, přičemž jasným poznávacím znamením jsou roztahané hudební plochy, které se střídají s melodickými pasážemi. Jako působivý kontrastní element se jeví fakt, že každá ze skladeb dostala do vínku jak přívětivou tvář, tak i jistou nevlídnou komplikovanost. Rozhodně se tedy nesází výhradně na „první dobrou“, ale jde se do hloubi, jakoby až na pomyslnou dřeň. Asi nejvýrazněji se na nahrávce projevují dva prvky, a to určitá odtažitost a naléhavost. To platí také pro vokál, přičemž v některých skladbách bývá preferován rovněž murmur. Jako inspirační zdroj můžeme označit projekty, v nichž má hlavní slovo kanadský šoumen a všeuměl Devin Townsend, nicméně prezentovanou směs různých stylů obohacují například také prvky punku či hardcoru. K nahrávce je tedy třeba přistupovat s otevřenou myslí, protože posluchač v tomto mixu skličujících, ale také energií nabitých pasáží v podstatě neví, co může očekávat… A v tomto případě to můžeme označit za výhodu. Album je rovněž plné momentů, které jdou proti proudu toho, co se považuje za obvyklé. Zmiňme například skutečnost, že první skladba Kolotočář Eda i třetí Sorry for the Delay končí tak nějak nečekaně, jakoby bez pomyslné a tolik vyžadované gradace.

Naopak druhý song v pořadí Pokažený párek v podstatě bortí pravidla o nějaké struktuře písní, která má zajistit oblíbenost, protože je tvořen dvěma spíše nesourodými částmi. Spojuje je snad jen to, že v obou se tlačí do popředí undergroundové výrazivo ve stylu Plastic People of the Universe či Mejly Hlavsy. Prostě další potvrzení toho, že Drutty hodlají plout v těch vodách, ve kterých jim je zrovna nejlépe. Bez toho, aniž by přilnuly ke konkrétnímu žánru.

Ke zvýšené pozornosti strhávají také česky psané texty, které sázejí na důmyslně jasná sdělení, v nichž se odráží mimo jiné inspirace východní kulturou (Pád je zákon. /// Slova jsou klíč. /// Světlo je cesta. /// Voda je mír) nebo se například poukazuje na mnohoznačnost našich rozhodnutí (Nejdu dál a nemám právo spát. /// Nejdu dál a rozhodnout se musím sám. /// Kolikrát se ještě cesta rozdvojí? /// Kolikrát se po ní vrátím až k vám?)

Doba kameňa přináší spoustu hudebních výkřiků a tichých proseb, stejně tak příjemnou těžkopádnost, která má určitý pozitivní drive, a to navzdory tomu, že písněmi prostupuje, jak už bylo zmíněno, také jakási temnota. Každopádně album má ještě jeden výrazný rys. Vzhledem k přítomné hudební netečnosti a zároveň neodbytnosti konečný výsledek posluchače nutí přemýšlet, co je bráno s nadsázkou a co je vlastně myšleno vážně.