Universalists

Hudbu považuje Gat za druh sdílené umělecké formy. Hranice žánrů, kultur a stylů jsou mu naprosto cizí už od dob, kdy s izraelskou skupinou Monotonix představovali tu nejhorší noční můru pro bezpečáky a požárníky klubů, ve kterých prováděli svou totálně sebedestruktivní rockovou show, která se občas neobešla bez sanitky. Rozpad Monotonix a odchod do New Yorku nebyla Gatova volba: na drtivé většině míst v Izraeli dostali úřední zákaz. 

Na loňském, nadšeně přijatém albu Universalists, jež je vyjádřením názoru, že krása universalistů spočívá v tom, že nemá cenu řešit co bylo dřív, jestli momentální improvizační nápad nebo autorská licence, na sebe navrstvil terénní nahrávky z archivu sběratele Alana Lomaxe, balijský gamelan, zpěváky z Mallorky, Americký smyčcový kvartet Antonína Dvořáka, kytarové šílenství a spirituální pow wow Algonkinů. Ty nejprve během jednoho koncertu vybídl, aby se k triu přidali. Dostalo se mu logicky rázné odpovědi: Nikdy. Už po první skladbě ale indiánští zpěváci neodolali, vzali bubny a skočili za ním do publika. 

Skladby:

1.Cue the Machines 03:05 video

2.Post-World 01:22

3.Fading Casino 02:50

4.Cockfight 02:23

5.Medicine (with Eastern Medicine Singers) 04:54 video

6.Projections 02:13

7.Sightseer 03:51

8.Dream Sequence 02:58

9.Chronology 06:37

10.The Imaginary 02:47