Imagena

Legenda našeho folku na něm zve na procházku po svém téměř půlstoletém repertoáru a nabízí písně od konce šedesátých let až po současnost. Mezi nikdy studiově nenatočenými písněmi se tak vedle sebe objevily prastará lyrická Tvoje vlasy ne z roku 1967, čundrgrundová jazzbluesová Milenka Štěstěna a milenec Neskutečna z poloviny 70. let, uhrančivá Imagena, dětská Kus dřeva v ruce, Olivovníky z 80. let, protiválečná Růže z Jericha, ale i reflexe na nejen vlastní písničkářské osudy v polistopadové skladbě Muž v khaki baloňáku. Vydání alba provází Mertova úvaha o hledání inspirace a příběhů pro své písně. Sám o tom píše: ,,Hledal jsem současnou podobu starých mýtů – a nalezl je v naprosté nepřipravenosti na příští válku. A na neuskutečněné, vysněné velké lásky. Pokusil jsem se obě témata skloubit, proplést, jako na starém perském koberci, kde i ornamenty znamenají utajené sdělení. Začal jsem dělat písně s poselstvím, silnějším nežli já. Kundera obměnil staré téma alibistickým rčením: každý román je moudřejší než jeho autor. Ale jeho mytologizace každodenních starostí je trapná. Co když se na křídlech imaginace povzneseme nad omezení trpkých dnů, které nám kdosi vyměřil? (...) Odnášel jsem si z antikvariátů často ještě nerozřezané stránky, postupně zlevňované z neskutečných sedmi korun až na korunu pětapadesát haléřů.

Osud poezie, vydávané v sedmdesátitisícových nákladech péčí svazu spisovatelů samých… Malá domů velké poezie. Nezvalovu imaginaci jsem pochopil během horečnaté četby s jednačtyřicítkou. Poletoval jsem s jeho Podivuhodným kouzelníkem nad střechami Moskvy, jen abych přistál v peřinách domova. Zbyla mi Imagena, nedočtený špalek, do kterého si Halas ukládal přebytky fantazie. Já z nich čerpal na dálku, v letu, přes zavřené stránky. V neznalosti je síla. Otevírám po létech Imagenu na přehnuté stránce. Vzpomínám si matně, jak mě fascinovalo Halasovo převyprávění futurismu. Duch fantazie se vznáší nad vodami, pobývá se zalíbením v neotevřených knihách, v mezerách mezi slepenými stránkami. Skládáme své hymny v pauzách mezi dvěma tóny. V nádechu mezi narozením a smrtí píše Bůh svůj nekonečný román. Jsme jenom jeho nepozorní čtenáři, ale… co by byl bez nás? Jen vlastní představou, imaginací."

Bohatě vypravené vydání alba obsahuje v bookletu Mertovu esej Imagena – pozdní čtení nečteného, komentáře ke všem písním a jejich texty. Vydavatel do studia svolal řadu Mertových spoluhráčů, Josefa Štěpánka, Jana Štolbu, Jakuba Vejnara, Ondřeje Fencla a Davida Landštofa a nechybějí ani hlasy sboru Doubravánek. Na obalu alba je použita fotografie od Ulriky Hoinkis, typografie se ujal Ondřej Pfeiffer.

Hrají:
Vladimír Merta – zpěv, akustická, dvanáctistrunná a elektrická kytara, viola, foukací harmonika
Josef Štěpánek – elektrická kytara, steel kytara, ukulele, dobro, banjo
Jan Štolba – tenorsaxofon
Ondřej Fencl – klávesové nástroje
Jakub Vejnar – basová kytara
David Landštof – bicí
Doubravánek – sbor, který řídí Marek Doubrava

Seznam písní Imagena (2014)
 
01.   Kus dřeva v ruce
02.   Olivovníky
03.   Růže z Jericha
04.   Naviják
05.   Prométheův nářek nad pochcaným ohněm
06.   Dlažební kámen
07.   Svatá válka
08.   Milenka Štěstěna a milenec Neskutečna
09.   Ve chvíli smrti
10.   Muž v khaki baloňáku
11.   Imagena
12.   Tvoje vlasy ne