Info: Střela zastavená v jantaru - Tomáš Haimann - www.mix.cz

fotka

Brněnské Květy jsou dost možná nejzajímavějším počinem alternativní scény posledních let, o čemž svědčí i poslední album Střela zastavená v jantaru.

Dohadovat by se dalo i o tom, že kapela má našlápnuto na to brzy se vyšvihnout z druhých pódií a stanů na pozici headlinerů nezávislých festivalů. Co je však jisté – Květy jsou velice tvůrčím seskupením, vždyť od vydání poslední desky Kocourek a horečka uplynulo jen málo přes rok, a už na pultech obchodů leží jejich nový počin, Střela zastavená v jantaru. Skupina navazuje na tradici „hravé“ brněnské alternativy, přičemž ji obohacuje nádechem lidové hudby a world music (používají například africkou kalimbu či balafon).  Z lidovek ale zdaleka nevychází, spíše si hrají a experimentují s nástroji. Například z punkového drcení strun mandolíny trsátkem v podání lídra kapely Martina E. Kyšperského by jejímu klasickému hráči ustrnul dech a zesinaly vlasy. S touto netradiční instrumentální složkou ladí i samorostlé Kyšperského texty, ve kterých střídá naivní poetično se syrovou ironií:

Byl jsem opuštěnej pes
a poraněná krysa
trhal živý maso
a lákal laně z lesa
a právě když mý sliny kdesi smíchaly se s krví
... přilétla ke mně láska..
shůry,
ani nevím jak... a proč..
(Zvíře, nebo sebe a zvíře)

Pokud se na čtyři roky starém Jablku jejího peří dala ještě skupina snadno zařadit jako trochu zvláštní alternativní folk (blízký třeba starším nahrávkám Trabandu), od minulé desky je takováto škatulka nedostačující. Na té se totiž Květy ponořili hlouběji do experimentu a hledání nových cest vyjádření, přičemž Střela zastavená v jantaru tuto formu posouvá ještě dál – jak stále abstraktnějšími texty, tak použitím obskurních nástrojů a přístrojů. V jejich výčtu na přebalu desky tak lze nalézt i železnou traverzu, tašku se zipem nebo klakson s hlavou kačera.

Toto pokoušení hudební alchymie jejich hudbu poněkud rozpolcuje. Totiž ty, kteří již hudbu Květů sledují delší dobu, Střela nejspíš nadchne; více hloubá, hraje si a odhaluje nové vrstvy jejich osobitého přístupu. O to víc může být bohužel nestravitelná pro neznalé, expresivita i stavba některých písní (například hned první Pověsím prádlo) nemusí být konzervativnějšímu posluchači zrovna po chuti.

Pokud znáte jejich starší tvorbu a alespoň trochu niterně vás zaujala, měla by vás bavit i Střela zastavená v jantaru. Pokud pár jejich písní znáte a občas si je rádi poslechnete, může vás nové album trochu polekat. A pokud se chcete se skupinou seznámit, doporučil bych Vám sáhnout spíše o přihrádku dál po jedné ze starších desek.

Tomáš Haimann

 http://www.hudebniportal.cz/rclanek.asp?id=12114




Další zprávy

O NÁKUPU
© Indies Scope

IČ 105 34 181     /     Dolní Loučky 191     /     594 55  Dolní Loučky u Brna

příměstský tábor Brno