Info: Kocourek a horečka - Jan Bořek Šikula - freemusic.cz

fotka Dvakrát Květy, prosím (jedny pro tchýni s horečkou)

I vrána to zpívá,
že proti původnímu plánu,
mám v srdci jednu ženu
a toužím být s ní.
A ona není...
(Okna do zahrady)

Tvrdí-li skladatel, textař a zpěvák Martin E. Kyšperský, hlavní rozervanec Květů, "máme rádi i hip-hop, staré blues, noise, elektroniku, šansón... to vše se, svým způsobem, odráží v tom, co děláme," opomněl folk, swing, country, free jazz a hračičkaření a la Jablkoň. Náladu mají ty dvě grupy podobnou, jen nejsou některé texty Květů tak čitelné, jako ty Němcovy. Ovšem to chmurné mručení sboru je spojuje. A poezie až na pokraji srozumitelnosti má své kouzlo, minimálně si posluchač zapřemýší.

Ale nejdůležitější jena Květech, vedle slov, jejich hlas. V reggae - milostném duetu Opustit Bystroušku (s cellem Doroty Barové z Tara Fuki) - jeho naléhavý tón zjemňuje hlas Marty Fúú Svobodové (Budoár staré dámy). Nevadí, že je bývalou členkou Květů, září tu dál. Doslova to platí u dalšího jejich duetu, Dopisu od Zuzany B. Snad mne Květy neubijí okvětními plátky jako ty v Alence v říši divů, napíši-li, že by zrovna tento duet byl praménkem svěží vody v poněkud zatuchlém stylu alb Hapky s Horáčkem. Ten si však odskočil jen jednou, s Jardou z Trabandu, a zase hurá do pelechu průměrnosti k Hapkům do kůlny.

Zastřený hlas dělá underground (kdo tu říkal, že to není hudební styl?) z písničky S tím, co zpívají ptáci. Nejprve trochu připomíná Ještě jsme se nedohodli, později se bohatou rytmikou blíží Dunaji. Inu, Brno se nezapře. Poeticky zběsilé, zběsile poetické. Originální. Jiné. "Můj pes ať má růži z šunkových plátků, a s bílou kostí místo stonků která svítí..." a "Můj bože ať se ptáci vrátí, ať už si zpívají co chtějí..." Co maj' furt ty Květy s těma animals?

Dnes už je to zas jinak, na albu Kocourek a horečka ale byly Květy jen Martin (zpěv, elektrická, akustická, elektroakustická kytara i ta s nylonovými strunami, smyčec, mandolína, kontrabas, baskytara, elektrické varhany, perkuse, klávesová foukací harmonika, telefon) a Aleš Pilgr (bicí a perkuse, balafon, vibrafon, zvonkohra, xylofon, elektrické varhany, skleničky s vodou, klávesová foukací harmonika, zpěv). Přizvali osm hostů, půl z nich do sboru.

Točit Květy jen jasné balady jako je píseň Vítr fouká (na rybí kosti), aspiroval by Martin na českého Cohena. Ale to nehrozí, alespoň tady ještě ne. "Už v říjnu čekám na nahé stromy / tak by jsi stála kdybychom se znali / bez kalhot, bot, prádla, beze svetru / nezakrývajíc nic ve větru..." zpívá Martin (na sebe) nezvykle ležérně v písni Řeka je tiché letiště pro kachny. Kapela k tomu swinguje jako Dire Straits v roce 1980, jde o zajímavý kontrast třeba k minimalistické Měsíc Země (Lišky). Originalita kam se podíváš...

V písničkách nálady i příběhy až hororové (Je snadné se seznámit s děvčetem). V bookletu CD v digipacku koláže, šité hudbě na tělo. Podobná schíza, Martin stejně dobře skládá slova i torza obrázků. A zas jde mráz po zádech, když tu u snímku pěkné dívky čtu "Věnováno mojí milované Janičce Moštkové 1979 - 2005". Souvisí ta slova s úryvkem textu, kterým tento článek začíná? A neměl jsem tuto otázku radši taktně vynechat?

90%

http://www.freemusic.cz/clanky/5256-dvakrat-kvety-prosim-jedny-pro-tchyni-s-horeckou.html




Další zprávy

O NÁKUPU
© Indies Scope

IČ 105 34 181     /     Dolní Loučky 191     /     594 55  Dolní Loučky u Brna

příměstský tábor Brno