Info: Lipa 68 - Antonín Kocábek - tyden.cz

fotka

Peter Lipa, jedno z nejznámějších jmen a legenda slovenské scény, vydal album, které jasně ukazuje, že ani pokročilý věk nemusí znamenat rezignaci a omílání něčeho, s čím dotyčný komerčně uspěl před dávnými lety. Novinka ani v nejmenším nepředstavuje častá unavená ohlížení, ale zároveň se ani nesnaží zoufale namlouvat, že její protagonista nestárne. Minulost se současností propojuje zcela přirozeně a sedm let po předchozí nahrávce Lipa spieva Lasicu znamená skutečně nový krok.

Jak si zas jednou povyskočit. Sázka na producentské duo Peter Lipa ml. /  Ľubor "Umelec" Priehradník se ukázala jako nesmírně šťastná. Nabízí se srovnání s Janem a Jiřím Burianovými na posledním albu Jak zestárnout - ve srovnáním s ním Lipovo album vychází lépe: Lipa mladší svého otce více respektuje a přizpůsobuje výsledek jeho naturelu, zatímco v případě Burianových je tomu naopak. Lipovo nové album se nebojí ani tradičních poloh, přesto působí nesmírně svěžím dojmem a pulsuje energií. Zpěvák na něm přirozeně přechází z angličtiny do slovenštiny, přeskakuje mezi žánry a vedle jazzu či blues nemá problém zvolit i funkovou či latino polohu, a při tom všem zůstává originální.

Peter Lipa nemá ani sebemenší problém zaujmout až dojemnou, poetickou tradiční polohu (Stromy sa lubia postojačky nebo zhudebněné texty Milana Lasici) ale spojit se i s mladým raperem Opakem (Hopeful Spring and Weeping Summer) a například ve skladbě Time se ve slokách dostat až někam k ambientním polohám. Nejpřesnější je jeho vlastní vyjádření, že je vlastně "stále stejný, jen v jiných šatech". Ale právě tyto "nové šaty" jsou přesně tím, co novou nahrávku povyšuje nad podobné pokusy mnohých kolegů. Otevřenost všemu novému z ní je patrná v každém směru, ale zároveň nepopírá ani v nejmenším podstatu a nesnaží se předstírat, že je jejímu protagonistovi dvacet.

Peter Lipa zraje.Lipa 68 je přesně ten druh alba, který lze každému šedesátníkovi jen přát. Bez ohledu na to, zda zrovna nabízí melancholickou, rozvernou nebo až motoriku provokující polohu, přináší výsledek, který dovoluje mít k interpretovi úctu nejen kvůli jeho věku, ale pro jeho schopnost vyrovnat se se současností a předat ji něco ze sebe. A co víc - jde o album, které má schopnost a sílu přesvědčit současné mladé posluchače se vkusem, že jazz či blues nejsou jen hudba pro staříky. Pro ty naivní jednice, kteří mají i dnes pocit, že i populární hudba by měla být něco víc než jen pouhá kulisa k čemukoli, doporučeníhodná záležitost. Po číslovce 68 navíc přichází 69. Což je mimo jiné sympatická sexy poloha, pro kterou tahle deska může být vhodnou přípravou.  

Antonín Kocábek

http://www.tyden.cz/rubriky/kultura/hudba/hudebne-botanicky-klic-a-priprava-na-sexy-polohu_238429.html




Další zprávy

O NÁKUPU
© Indies Scope

IČ 105 34 181     /     Dolní Loučky 191     /     594 55  Dolní Loučky u Brna

příměstský tábor Brno