Info: Spal bych, spal bych, žena mi nedá... - Karel Souček - golias.cz

fotka

Mám pocit, že k folklórní hudbě se dnes ve většině případů přistupuje s velkou pietou a vážností. Soubory si vybírají skladby zachycující věrnou lásku, tragický osud, válečnou vřavu či v lepším případě okouzlení přírodou. To jsou samé slzy, vzdychání, tragická úmrtí, dřina na poli, láska až za hrob, úcta k rodičům. A přitom folklór býval lidovou zábavou a lidem, jak známo, není nic svaté.


      To není ani souboru Musica Folklorica, který se na desce Spal bych, spal bych, žena mi nedá... podíval na lidovou hudbu z té veselejší stránky. Shromáždil, jak se na Horňácku krásně říká, ščeglivé (tedy lechtivé, občas až obscénní) moravské a slovenské písně a s temperamentem sobě vlastním je nahrál na velice kompaktní album.
    Příjemné je už to, že nabízí řadu neznámých skladeb, neboť naši většinou nábožensky založení sběratelé a vydavatelé je do svých sbírek nezařazovaly. V drtivé většině se jedná o písně veselé, ironické, komické, užívající si všech radostí života. A k nim samozřejmě erotika, v textech někdy jemnější, jindy přímočařejší, patří.
     Ústředním tématem desky je láska, rozhodně však nečekejte nějakou věrnost, ohleduplnost či odpovědnost. Láska pro radost, potěšení, povyražení ... a někdy i pro peníze. „Já za dukát nelíhám, ani sukně nezdvíhám. Tisíc korun, mladý pán, potom líhám na divan.“
     Vyznění textů odpovídá i hudební složka. Převažují živé, temperamentní, svižné a velice melodické písně s roztančenými houslemi, náladotvornou violou, rozjetým cimbálem a přizvukujícím kontrabasem. Většina z dvanácti skladeb je složena ze tří nebo čtyř náladou na sebe navazujících písňových fragmentů, takže velký prostor dostávají nápadité aranže, vnitřní propracovanost či práce s gradací.
     Deset písní nahrála rozpustilejší, vzdušnější, přímočařejší, rytmičtější Musica Folklorica, dvě legendární Horňácká cimbálová muzika Martina Hrbáče s bohužel již zesnulým zpěvákem Lubošem Holým. Její přístup je tradičnější, folklórnější, zemitější, ale stejně hravý.
     Na albu se vystřídá celkem šest zpěváků. Jejich barva hlasu i výraz se dost liší, což nahrávce přináší další porci barevnosti. Mezi muži to náramně sluší Veronice Malatincové, její temperamentní, rozverný zpěv rozsvítí především píseň Stratela som zrkadlo. A hravě vyznívá i hostující dívčí sbor Oskoruša.
     Pochvala patří i nápaditému bookletu s texty, originální fotkou souboru a hlavně zasvěceným a zároveň vtipným komentářem Marie Sobotkové a Jiřího Fialy. Album Spal bych, spal bych, žena mi nedá ... ukazuje, že na folklóru není nic posvátného či nedotknutelného a že si lidé užívají v každé době.

Hodnocení: 4 hvězdičky – folklór s hvězdičkou

Karel Souček - www.golias.cz




Další zprávy

O NÁKUPU
© Indies Scope

IČ 105 34 181     /     Dolní Loučky 191     /     594 55  Dolní Loučky u Brna

příměstský tábor Brno