Info: Neslýchané - Jiří Kurt Strohschneider - NMNL Magazine

fotka

Stálice českého hudebně-undergroundového nebe Traband vydává novou desku.

Neuběhly ani dva roky a trabandita Jarda Svoboda nám veze další porci příběhů, které, ač nepatří mezi ty nejveselejší, stojí za to s ním při poslechu prožívat. Album Domasa bylo oproti předchůdci Přítel člověka o něco živelnější, jak tomu je s tímto Neslýchaným! albem?

Ty tam jsou časy „dechna“, díky kterému se Traband dostal do širšího posluchačského povědomí. Kapela se po pauze (před albem Přítel člověka) vrátila jako trio, které se na následující desce rozrostlo o dalšího staronového člena. Tato sestava zůstává, musím však konstatovat, že na můj vkus se až moc dostává do popředí harmonium, které v oné dechno-etapě v kapele nebylo vůbec. Někdo to může brát jako krok stranou, někdo jako plus, každopádně se zvuk Trabandu vyvíjí a jak sám Svoboda říká, i když dechy v sestavě jsou, nečekejte návrat starého soundu.

No a co nás tedy na desce čeká konkrétně? První track je opravdu jen jakýmsi intrem, ve kterém však už jsou znát pocity, které se proplétají celým albem – nostalgie a stárnutí. Ty se naplno projeví hned v první skladbě (Moji učitelé), ve které Svoboda stojí před svou alma mater a vzpomíná na učitele a své žákovské dny. V další písni (Taková ženská) se setkáváme s tématy oblíbenými a u Trabandu známými – komu se při poslechu nevybaví texty z druhého alba kapely Kolotoč, tak ho asi ještě neslyšel. Celá deska pokračuje v duchu klasickém – máme tu příběhy ze života, slyšené i zažité, vše se Svobodovým expresivním projevem, velmi často doplněným zpěvem trumpetistky Jany Kaplanové (bývalé Modráčkové) a bubeníka Vaška Pohla. Kromě zmíněných témat se objevuje i téma nejstarší a nejčastější – láska. Nečekejte však nějaká patetická vyznání, Svobodova typická lyrika osciluje mezi hospodskou vulgárností a citlivou melancholií.

Kromě pro kapelu standardně znějících skladeb se na desce objevuje i několik zcela výjimečných momentů. Tím prvním je pro mne dost nepochopitelná skladba Takovej pán. Textově je vše v pořádku, ale určitě jsem nečekal disco-pop à la 80. léta s trubkou vystřídaný cool-jazzovou mezihrou, která se pak opět vrátí k původnímu stylu. Druhou, v kontextu tvorby kapely pro mne mnohem stravitelnější, zajímavostí je skladba Deža ví. V té se na podkladu cikánské hudby řeší právě vztahy cikánské a gadžovské kultury a rozdíly mezi nimi. Vše samozřejmě s ironickým nadhledem.

Co říci na konec? Traband vydal nečekaně brzy nečekaně vyrovnanou desku, která je logickým pokračováním alb předchozích a nenajdete na ní téměř žádné slabší místo. Je vidět, že se jedná o partu již ostřílených profesionálních trabanditů, kteří nemají potřebu dávat na desku jakoukoliv vatu, protože kvalitních skladeb mají na rozdávání. Jen tak dál!

Jiří Kurt Strohschneider

 P. S. Deska navíc obsahuje originální dárek – DVD s dvanácti skladbami Trabandu tlumočenými do českého znakového jazyka, čímž název alba získává další rozměr…

 

http://www.nmnl.cz/recenze/373-traband-neslychane

 




Další zprávy

O NÁKUPU
© Indies Scope

IČ 105 34 181     /     Dolní Loučky 191     /     594 55  Dolní Loučky u Brna

příměstský tábor Brno