Info: Aftertaste - Antonín Kocábek - tyden.cz

fotka

Brněnská pětice vždy byla naší nejlepší odpovědí na Tindersticks, Tortoise a další kapely proslulé nepříliš vřelým vztahem k agresivním kytarám a uspěchaným rytmům. Zároveň ale nikdy nepodlehla tomu, aby jen napodobovala jiné, a navíc vždy bylo patrné, že má v malíku klasiku zamyšlených písničkářů od Cohena přes Waitse, podle kterého si zvolila název, až po Cavea. Na své nejnovější desce trochu pánové ubrali od alternativní melancholie na úkor posluchačsky stravitelnějších poloh a popu v tom nejlepším slova smyslu. Neznamená to naštěstí ale ani v nejmenším, že by se už stali jen pouhou kulisou a nebylo tu co objevovat.

Hudba je barevná stejně jako obal alba.S producentem Dušanem Neuwerthem se SFT potkali dávno předtím, než se stal respektovaným producentem. Opět se ale i tentokrát ukazuje, že jeho pečlivé piplání se se zvukem a se schopností vypíchnout už i tak dobře vystavěné nálady a upozornit na to nejsilnější ve skladbách, aniž by v nich musel cokoli výrazněji měnit a dodávat kapele "ksicht", je přesně tím, proč si jeho produkce vzájemně s tvorbou kapely "rozumí". Jinými slovy, že nejenže je producent pro kapelu přínosem, ale že ani pro něj nejde jen o dobře odvedenou práci bez toho, že by mu nic nedávala.

SFT jsou schopni nabídnout zdánlivě obyčejnou elektro-kytarovku, jako je Bulldozer, tak, že nezní nudně, popovou juchandu Dandy tak, že se vlezle nepodbízí, ale naopak povznáší, a dokonce i patetický cajdák All But Unseen Beauty podají tak, že nejde jen o trapné fňukání pro romantické holčičky. A místní kapely, které jsou schopné složit tak introvertní a zároveň krásnou skladbu, jako je pro mě vrchol alba Clocks Go Forward Tonight, se dají spočítat prakticky na prstech.

Příjemnou změnou oproti minulosti je důraznější účast elektroniky a zpestřující dívčí vokál, který ale nevystupuje víc, než je nutné, a nemění tak charakter skladeb, pro které je zpěv Miloše Rejska pořád příznačný. Vývoj je tu tak patrný, ale zároveň  kapela nepopírá vlastní kořeny. Snad jen kdesi po cestě ztracených dechů je škoda. Na druhou stranu má album současnou obvyklou délku a namísto v minulosti únavných hodinových nahrávek dochází k tomu, že po skončení posluchače přímo vybízí ke znovuspuštění.

Swordfishtrombones jsou zas o kus dál.Aftertaste je opět příjemná deska, která nepůsobí (jako řada jiných domácích nahrávek), jako by vznikla v komunistickém vzduchoprázdnu, tvůrčím přístupem prozrazuje reflexi toho, co dělají jiní, ale zároveň nepotřebu vykrádat ty úspěšnější. Zajímavý je i bonusový filmový dokument, po němž může být hudba snáze uchopitelná i pro ty, kteří neznají minulost kapely. Nedávná informace, že skupina aktuálně opět plánuje koncerty a že původně avizované ukončení činnosti bylo prozatím odsunuto, tak vyznívá jako jednoznačně dobrá zpráva.

Antonín Kocábek

 

http://www.tyden.cz/rubriky/kultura/hudba/bloudeni-v-lese-tisicu-kytar_202357.html




Další zprávy

O NÁKUPU
© Indies Scope

IČ 105 34 181     /     Dolní Loučky 191     /     594 55  Dolní Loučky u Brna

příměstský tábor Brno