"Minuty" po 4 letech od poslední řadovky vydali své páté řadové album. Přiznávám, že jsem v případě této kapely dost zaspala. Poslední album, které od nich znám, je "Home" z roku 2002. Takže jsem byla docela zvědavá, kam se kapela kolem Zdeňka Bíny za ta léta posunula.

A mohu vám říct, milí přátelé, jako bych se vrátila o těch sedm let zpět. Je až obdivuhodné, jak málo se na první poslech styl -123min změnil. Pořád ta stejná fúze jazzu, rocku a funku, energie, originalita. Ovšem "Minuty" jsou příliš inteligentní a kreativní kapela na to, aby zůstali stát na jednom místě. Oni se přece jen vyvíjejí. Nenápadně, pomalu ale přece. Je znát ještě o něco větší propracovanost skladeb, objevují se vlivy world music ("Sol") a za největší změnu a plus považuju angažování bubeníka Miloše Dvořáčka (můžete ho mimo jiné znát z jeho spolupráce s Vladimírem Václavkem). Mám jeho styl hraní hodně ráda a k "minutám" mi sedí víc než předchozí bubeník Martin Vajg (ex-Vltava).

-123min jsou sázkou na jistotu. Stále stejní, stále dobří. Bohužel už dále musíme mluvit o kapele -123min v minulém čase. Kapela se totiž na konci prosince 2009 rozpadla.

Klára Majtánová

http://www.musiczone.cz/recenze-2304/123-min-dream