Drtivý rytmus převažoval a občas zakrýval prokouknutelnost a upřímně, narůstající normálnost. World music už přece jenom dorazila do Čech. Tlumočníci kultury zaniklého národa tehdy učinili ten nejrozumnější krok: vydali se za zkušenostmi do světa. A zatímco jiní by možná na jejich místě volili Afriku s Balkánem (to pro ten rytmus), Čankišou osud a manažérka Hanka Vojtěchová nadělily Pakistán, ostrov Réunion, Madagaskar – zkrátka dálky z největších, o jejichž hudbě nemá u nás málem nikdo ani potuchy. Třaskavá hudba Jednonohých na po kreolském pozdravu nazvaném albu Lé La zbarevněla, zdospěla, proměnila se v sympaticky neetnomuzikologického kazatele neznámých melodií, dovozce fascinujících nástrojů, zviditelněním exotických stylů. Inspiračním zdrojem přestala být pouhá fantazie načerpaná z knih a cédéček, nahradila ji realita ostrova uprostřed Indického oceánu, možnost poslouchat exotickou hudbu v jejím přirozeném prostředí, rozhovory s muzikanty, z nichž jde světu doslova hlava kolem. Se vším zdravým rozumem si Čankišou nicméně nehrají na pakistánské derviše ani nemají potřebu o sobě tvrdit, že bez Madagaskaru nedokáží žít a když převezmou písničky od místní zesnulé legendy Alaina Péterse, výsostného reprezentanta stylu maloya (tzv. blues z Réunionu) a doprovází se podobně jako kdysi on na perkusivní chřastítko kayanm (představte si valchu vaši babičky, uvnitř místo plechu ovšem s rákosy naplněnými vysušenými semeny šafránu), stejně zůstanou sví. Správně trhlými bigbíťáky z Moravy, co nepožírají sami sebe a lidem nenamlouvají blbosti; podobně jako hostující fyzický básník Petr Váša.

Neznalým věci je těžké vysvětlit, co pro Čankišou znamená účast pakistánského zpěváka Sain Zahooreho (držitel prestižní ceny BBC Awards for World music za rok 2006) ve skladbě Zuha, za pokus to ovšem stojí: jako kdyby Švihadlu přijel píchnout Bob Marley; kdyby samozřejmě žil.

Hra na Jednonohé vystoupala na samý vrchol, až se vkrádá pocit, jestli nakonec opravdu taková hudba už kdysi neexistovala. Zní totiž až příliš skutečně.

 

 

Jiří Moravčík