will be available in english soon... Czech translation follows

Dialogy v čase i prostoru

JIŘÍ PAVLICA, všeobecně zvaný Jura, je nejen výtečný zpěvák, houslista a skladatel, ale také bezedná studnice výborných nápadů, které navíc dokáže realizovat. Když byl osloven Symfonickým orchestrem hl.m. Prahy FOK, aby pro něj zkomponoval něco netradičního, vymyslel suitu dialogů, kterou nazval CHVĚNÍ, a zařadil do ní představitele zdánlivě vzdálených hudebních projevů. Dva koncerty v pražské Smetanově síni, které se konaly v září loňského roku, měly velký úspěch, takže dirigent Petr Altrichter nastudoval skladbu také s Filharmonií Brno a provedl ji v brněnském Janáčkově divadle 23. dubna tohoto roku. Koncert byl nahráván a jeho více než padesátiminutový průběh můžeme sledovat z alba, které vychází v Indies Scope Records. Vedle symfonického orchestru hraje samozřejmě Hradišťan, dále pětičlenná skupina bubeníků Jumping Drums vedená Ivo Batouškem a čtyřčlenný hudební soubor Altai Kai, který interpretuje lidovou hudbu Altaje, což je především alikvotní zpěv doprovázený na tradiční hudební nástroje. Pavlicova suita je rozdělena do čtyř nosných částí: Dialog básnický (inspirace verši Vladimíra Holana a Jana Skácela), Dialog s minulostí (ohlas nejstarších staroslověnských a staročeských písemných památek), Dialog etnický (altajská tradiční hudba a poezie) a Dialog s nadějí (opět Skácel a Holan). Suitu otevírá pětiminutové orchestrální Preludium aiolské a uzavírá Postludium, postavené na básni Vladimíra Holana, jejíž úvodní verše jsou jakýmsi motem celého díla: "Poslední list se třese na platanu, neboť on dobře ví, že co je bez chvění, není pevné...". Sóla zpívá Alice Holubová a Jiří Pavlica, sbory další muzikanti Hradišťanu. Zvláštní kapitolou je zpěv altajských hudebníků, který vyžaduje specielní techniku, a posluchač je při prvním setkání s tímto fenomenem skutečně překvapen, čeho všeho lze s lidským hlasem dosáhnout. Ačkoli se hudba sibiřských muzikantů od té naší, evropské, výrazně odlišuje, působí její zasazení do suity naprosto organicky a zcela samozřejmě, což je dalším důkazem úspěšnosti Jurovy snahy o propojování zdánlivě odlišných kultur.
K albu paří také textová příloha, kterou svými ilustracemi ozdobil náš přední výtvarník Jaroslav Šerých, takže vás vedle báječného poslechu čeká i pěkné pokoukání.

Ivan Kott