will be available in english soon... Czech translation follows

Gipsy.cz - Romano Hip Hop

Jméno Radoslav Banga je pro mě synonymem pro "borec" a s každým dalším projektem můj obdiv k němu jen roste: ať již jako Černý pes v roce 1998 hlásal Apokalypsu se Syndromem Snopp, jakožto Ramonis otextoval hit prvních SuperStar Letím ke hvězdám, anebo si - již coby Gipsy - zanadával spolu s hiphopovými fellaz na r´n´b kotouči Rýmy a Blues. Někoho by snad podobná smršť zdánlivě nesourodých uměleckých aktivit mohla diskreditovat, Gipsy je však vzácnou výjimkou. Proč? Snad proto, že - řečeno spolu s klasikem - "vším, čím kdy byl, byl rád". A je to zatraceně cítit. Z hlediska "hudebně-evoluční" teorie stojí zbrusu nový počin Gipsy.cz mezi Gipsyho ostatními projekty rozhodně na vrcholu potravinové pyramidy. Vykydat český hiphopový chlívek jeho vlastními prostředky by byl nadlidský úkol i pro takový formát, jímž Gipsy bezesporu je. Navíc: úspěch vám nikdo nezaručí a po pár letech můžete klidně zjistit, že se s ostatními v tom hnoji již koupete také. Inspirace musí tedy přijít odjinud. A naštěstí přišla. Zkřížit hiphop s cikánskou rytmikou a melodikou může vypadat na první pohled z obou stran jako kacířství, již po chvíli poslechu je však jasné, že tento genetický experiment Gipsymu vyšel dokonale. Nevzešlo z něj totiž žádné kulhavé nedochůdče, ale závodní plnokrevník, který energií a potenciálem aspiruje rovnou na první dostih, a to nejen Velké pardubické, ale rovnou cheltenhamského Steeplechase. Gipsy má totiž oproti mnoha českým (avšak i zahraničním) rapperům jedno eso v rukávu: umí také zpívat. Nyní jej konečně bez obalu vyložil na stůl. Dalším trumfem jsou samozřejmě spoluhráči - tedy co dím, spoluhráči, ale pořádná cigánská banda protřelých námezdníků jak se patří. Brilantní houslista Vojta Lavička (ex-Deep Sweden) a dva z neméně skvělých bratří Surmajů rozhodně vědí, jak chytit pádlo do ruky, takže si Gipsy mohl dovolit očesat základní elektronické beaty skutečně až na kost. Navíc v nich získal maximálně cennou oporu a oddané družiníky, kteří jsou ochotni jej následovat ve všech experimentech, jež si zamane (slyšeli jste někdy hiphopovou songu v sedmiosminovém rytmu? Já ne...), a sami si ještě zhusta přisadí. V tomto silném tvůrčím a instrumentálním spojení pak dokáže komorní kvartet přesvědčivě podat i takové kusy, které by do svého repertoáru ani hiphopeři ani hráči world music zařadit nemohli - a právě ty se na albu skví jako největší perly. U neskutečně vitální titulky Romano Hip Hop okamžitě pochopíte, co dostalo do kolen samotného balkánského guru Bobana Markoviće, v následující Palikeras Tumenge zas Gipsy ukáže, jak si udělat srandu z romského přízvuku, něžně zapláče v baladě Jednou. Ačkoli se hiphopových klišé snaží úzkostlivě vystříhat (zejména tím, že zcela plynule a často i v rámci jedné písně vystřídá češtinu, angličtinu i romštinu), občas to samozřejmě lehce "ujede" (protože úplně bez nich hip-hop dělat zkrátka nejde), ale v kontextu desky i třeba taková píseň Ne, že ne o prohnilé a úplatkářské "Čechokrajině" působí příjemným, ba možná dokonce roztomilým dojmem. A když v jinak namachrované Tím, čím chcete, zazní verše: "I tvý vnoučata mají rádi rap / I tvý vnoučata mají rádi mě / I ty budeš muset rád Gipsy.cz / Vypneš mě v osm, budu hrát v deset / Zmáčkneš reset, já načtu preset", jste ochotni mu každý výlet směrem k machismu odpustit. Gipsy je zkrátka profík, který svůj profesionalismus dokáže naservírovat jako tu největší pohodu a zábavu. Rozkročil se mezi dvě minority: tu, do níž se již narodil a tu, k níž se během života rozhodl zařadit – počínaje Romano Hip Hopem se stal konečně jakýmsi neoficiálním mluvčím obou z nich. A kromě rapperského kriticky sociálního smýšlení odhalil i vřelé srdce. Takže nashle na koncertě a Gipsy.cz in da house!

Dalibor Vik, 27.11.2006, autor je redaktorem časopisu Music. https://www.i-legalne.cz/jnp/cz/magazin/recenze/Gipsy_cz_Romano_hip_hop.html