Afro-Haitian Experimental Orchestra

Skladby:

1. Salilento 05:35
2. Chay La Lou 04:59
3. Yanvalou 04:57
4. Bade Zile 04:43
5. Poze 05:14
6. Pa Bat Kòw 06:45
7. Wongolo 06:10
8. Mon Ami Tezin 03:47

Rok vydání: 2016

Západní Afriku od Haiti odděluje sedm a půl tisíce kilometrů studeného oceánu. Ale hudba dokáže překonat tuto vzdálenost v mžiku, překročit Atlantik, aby znovu sjednotila rytmy a náboženství lidí vytržených ze svých domovů, aby byli prodáni do otroctví na karibském ostrově. A na svém stejnojmenném albu Afro-Haitian Experimental Orchestra ctí tyto duchy minulosti, i když neochvějně a s nadějí kráčí do budoucnosti. Experimentální podle názvu, kapela byla rozhodně experimentální svou povahou. Koncept začal Corinne Micaelli, ředitelka Francouzského institutu na Haiti. Chtěla přivést na ostrov bubeníka Tonyho Allena, sílu stojící za Afrobeatem a jednu z největších postav moderní hudby. Perfektní by bylo vystoupení s haitskými hudebníky na velkém veřejném koncertu. Allen souhlasil a Erol Josué, zpěvák, tanečník, voodoo kněz a ředitel Haitského národního úřadu pro etnologii, pomohl rekrutovat místní perkusionisty a zpěváky. Rozhodli se, aby byly zastoupeny různé směry haitské hudby, že hudebníci budou vybráni z průřezu předních kapel země, včetně Racine Mapou de Azor, RAM, Erolovy vlastní kapely, Yizra'El Band a Lakou Mizik, skupina Sanba Zao, jednoho z předních haitských perkusistů a tradičních zpěváků. Společně měli hudebníci pouhých pět dní na složení a nazkoušení setu, který odehrají na hlavním náměstí hlavního města Haiti Port-au-Prince a živě vysílají po celé zemi. „Dát to dohromady byl naprostý chaos,“ vzpomíná Mark Mulholland, který byl navržen jako kytarista orchestru. "Šílenství. Všichni jsme byli v této malé místnosti a hráli jsme si. Měli jsme 10 perkusistů ze všech nejlepších haitských kapel. Pak tu byl Tony, Olaf Hund na klávesy a Jean-Philippe Dary, Tonyho starý přítel, na basu. Stal se de facto hudebním režisérem. Ten zvuk byl ohromující." Hudba vyrostla organicky z dlouhých jamů, z nichž některé inicioval Allen a další západní hudebníci, postavená na Allenových afrobeatových rytmech a groovech z Daryiny basy, jako děsivý psychedelický sen „Chay La Lou“. "K písním bych našel riff a pár poznámek, ale snažil jsem se, aby to bylo jednoduché," říká Mulholland. „Další písně pocházejí od haitských hudebníků. Vyrostly z rytmů voudou a chorálu. Jediné, co jsme museli udělat, bylo udělat nějaké přestávky. Upřímně řečeno, nemyslím si, že nikdo z nás věděl, co očekávat, když jsme začali." Z těchto dlouhých a žhavých sezení vzešla řada skladeb s kořeny na obou stranách Atlantiku, působivé vrstvy jemných polyrytmů, které přemosťují staletí a kultury. Neúprosné groovy se stávají základem vzletných, naprosto moderních melodií, jako je víření, elektronikou poháněné „Salilento“ nebo rituální zvuk Afro Vocoder „Yanvalou“, který je inspirován stejně tak Krautrockem a Sun Ra jako Lagos nebo Port-au-Prince. Létání na inspiraci a adrenalinu, to je základní hudba pro globální budoucnost. "Když jsme po těch pěti společných dnech hráli na veřejnosti, jen jsme doufali, že to bude fungovat," říká Mulholland. „Koncert byl velký festival, La Fête de la Musique, a před námi hrálo několik kapel, takže všechno bylo pozdě a my jsme byli napjatí. Pak těsně před naším setem někdo odpálil před jevištěm slzný granát.“ Nakonec mohl hrát Afro-Haitian Experimental Orchestra. Doufali, že událost zaznamenají, ale technické problémy tomu zabránily. A když někteří hlavní hráči druhý den ráno odcházeli, zdálo se, že hudba nebude nic víc než letmá vzpomínka. "Stále jsme však měli vícestopé nahrávky ze zkoušek," pokračuje Mulholland. „Rozhodl jsem se je projít a zjistit, co najdu. Ani mě nenapadlo to vydat. Jen jsem chtěl zachovat to, co jsme udělali pro potomstvo. Něco jsme dokázali, něco důležitého jsme vytvořili. Zasloužilo si to připomenout. Takže jsme znovu nahráli všechny vokály s Erolem Josué, Sanbou Zao a dalšími zpěváky.“ Ale život má ve zvyku přinášet překvapení. Později v roce 2014, poté, co se Mulholland přestěhoval do Bamaka v Mali, narazil na Chrise Eckmana z Glitterbeat. "Řekl jsem mu o tom, co jsme udělali na Haiti, a o účasti Tonyho Allena," říká Mulholland. „Chtěl to slyšet. Když jsem mu to poslal, i když to bylo syrové, cítil v hudbě sílu. Glitterbeat měl zájem, takže jsme s Olafem Hundem udělali pořádné mixy na pár řezech. To dopadlo dobře a odtud jsme šli vpřed." Výsledek zachycuje Afro-Haitian Experimental Orchestra jiskřící na všech válcích. Hudba je živá smyslem pro spontánnost a dobrodružství, členové se navzájem podporují a popohánějí, noří se po hlavě do hudby a vytvářejí něco, co stojí mimo geografii a žánr.