Hrajeme na bezdírkovou píšťalu koncovku

Koncovka je jednoduchý hudební nástroj plný možností. Chcete se s ní blíže seznámit, dozvědět se, jak funguje, jak se vyrábí a naučit se na ni hrát lidové písně? Nebo rozšířit svůj repertoár písní, pokud už na ni hrajete? Pak je tato publikace určena pro vás. Obsahuje 30 písní, které jsou kromě notového zápisu opatřeny i grafickými znaky pro usnadnění hry. Patří k ní i nahrávky písní dostupné na internetu, texty o koncovce a její výrobě od Mariana Friedla a Marka Gondy a v neposlední řadě nádherné barevné ilustrace Jany Lörinzové.

https://soundcloud.com/user-111574974

Nabídku různých škol, které seznamují zájemce se základy hry na hudební nástroje, rozšířil nový titul. Publikace Hrajeme na bezdírkovou píšťalu autorů Jiřiny Gondové a Mariana Friedla představuje „koncovku“ jako nástroj zajímavých možností. Kniha má krásné barevné ilustrace Jany Lörinczové a je příjemnou vstupní branou do světa původně pastýřských lidových píšťal.  

Na první pohled kniha Hrajeme na bezdírkovou píšťalu jako učebnice nevypadá. Má menší rozměry než klasický notový formát A4, není prošívaná, vázaná ani kroužkovaná, má obyčejnou lepenou vazbu, která se trochu hůř rozevírá dokořán a při častějším použití zřejmě příliš nevydrží. Tato nepraktická výprava je však jedinou vadou na kráse této výtvarně půvabné knížečky, která svým majitelům opravdu dobře poslouží.

Srozumitelně koncipovaný obsah nabízí nejprve organologické informace o koncovce a její výrobě z vrby, čerstvého bezu či štípané lísky. Cenné jsou praktické pokyny Marka Gondy, které jsou stručným manuálem, jak se dnes koncovka obvykle vyrábí. Jednotlivé kapitoly jsou odděleny krásnými barevnými ilustracemi Jany Lörinczové, která zvolila kombinace akvarelu, kresby kdečím a počítačové malby v programech. 

Praktická část knihy je sestavena z elementárních motivů a písní, jež jsou dostupné na hudební platformě Spotify. Všechny zastoupené písně si lze také poslechnout na uvedené webové adrese pod patřičným odkazem. Geograficky se výběr písní drží na pomezí Česka, Slovenska a Polska, konkrétně pak naleznete melodie z Valašska, horského Lašska, jižního Těšínska, horních Kysuc atd. 

Texty vynikají jednoduchými, srozumitelnými a pregnantními informacemi, které jsou dostatečně zřetelným návodem k postupnému ovládnutí základů hry, správné prstové i dechové techniky. 

Edukační metoda od jednoduchého k složitému počítá nejprve s pěti základními tóny, k nimž se postupně řadí další přídavné tóny. Graficky jsou jednotlivé písně šikovně rozlišeny ještě číselnou řadou, která odpovídá stupnicové řadě tónů, v níž je základní tón roven číslu 1. Velmi praktické řešení. Jednotlivé písně jsou zobrazeny i s podloženým textem pod notami, přičemž další sloky jsou uvedeny pod notovou osnovou.

Nechybí ani prozíravý závěr, který třemi slovy Nepřeceňovat, Nepodceňovat a Poznat vystihuje to podstatné, nač je dobré při nácviku, ale obecně každé lidské činnosti, myslet. Oceňuji také přiložený slovníček, který objasňuje některé regionalismy, jež nemusí být lidem, žijícím v jiných krajích, vždy známy. Dalšími bonusy jsou soupis doporučených nahrávek a výběrová literatura o koncovce, která nabízí zevrubnější seznámení s problematikou. 

Instruktivní školička hry na koncovku je ideální branou do světa neomezených možností. Ostatně spoluautor Marian Friedl ve své mnohostranné hudební tvorbě nejednou prokázal, že tuto lidovou píšťalu lze využít nejen v hudbě etnické, ale vlastně v každém hudebním projektu, který se nebojí propojovat, experimentovat… prostě si hrát. Hra je synonymem pro činnost kontaktní, povznášející a tvořivou. A kdo si hraje, umí být stále mladý. 

Milan Bátor