King’N’Doom

King’N’Doom je unikátní autorský projekt Pavla Šmída a Martina Pira a jejich nahrávacího studia a labelu Rustical Records. Hudební inspiraci čerpá z živého dialogu mezi africkými a českými muzikanty. Vše začalo setkáním se senegalským velikánem Cheikhem Lô v rámci Czech Music Crossroads a Colours of Ostrava 2018. Nahrávka Jah’rabi, která vznikla spontánně na místě v autě se stala prvním impulzem k natočení celé desky, na které se následně podílelo nespočet zahraničních i českých hudebníků.
Příběh, kterému bychom neuvěřili, kdybychom při tom nebyli. Tahle hudba vzešla z nečekaného setkání, okamžiku, který nevymyslíš, navázaného přátelství a splněného snu dvou mladých českých hudebníků, skladatelů a producentů – Martina Piro a Pavla Šmída – až po uši zamilovaných do africké hudby. Několikrát navštívili Festival au desert a Festival-sur Le-Niger v Mali, cestou do Timbuktu stopovali lodě na řece Niger, přespávali v domech Ali Farka Tourého a Salifa Keity, poznali spoustu západoafrických hudebníků, ale říct jim tehdy, že chvíle, na kterou čekali, chvíle, kdy s nimi společně usednou s nástroji, přijde v roce 2018 na showcase festivalu a konferenci Czech Music Crossroads v Ostravě, asi by se vám vysmáli. Jenomže, jak dobře víme, o tom je život, a zvlášť ten muzikantský, stojící dost na okamžicích, kdy jiskra přejde v požár, který nelze uhasit. Když se na předměstí Dakaru v domě senegalského zpěváka Cheikha Lô uprostřed oběda Zlata Holušová, ředitelka festivalu Colours of Ostrava, s Sheikhem dohodla, že přijede do Ostravy s kapelou koncertovat, nemohla tušit, že zároveň na Crossroads, kde patřil k vzácným hostům, budou také Martin s Pavlem. A že s sebou přivezou svou reggae verzi západoafrické milostné písně Jarabi. S Cheikhem se potkali u karavanu, vlastně mobilního nahrávacího studia Milana Cimfeho ze Sono Records, vyhlášeného studia, kde natáčel David Bowie, A. R. Rahman nebo tuarežská skupina Tamikrest, poslední léta spojeného také s masteringem alb labelu Glitterbeat Records. Povídání přešlo v jamování, kdy se Cheikh Lô bezprostředně, způsobem vyrážejícím dech, přidal zpěvem do právě puštěné Jah'rabi. Na otázku, co to natočit, se jen usmál a už do mikrofonu, hned na první pokus, až všichni přítomní zkoprněli, vystřihl snad ještě úžasnější verzi a výsledek s úsměvem uzavřel lakonicky: „C'est fini.“ Jestli do té chvíle existovala možnost uhasit v hlavách Martina a Pavla zažehnutý požár, načatý příběh písně Jah'rabi něco takového prakticky vyloučil. Pár dnů na to, na festivalu Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou, hned po koncertu malijského Tria Da Kali, přemluvili zpěvačku Hawu 'Kassé Mady' Diabaté a hráče na bass ngoni Mamadou Kouyatého k nočnímu natáčení ve svém studiu Rustical Records. Skladbě Jah`rabi se tak dostalo dalšího fenomenálního hlasu a do finále nakonec později dospěla se senegalským hráčem na sabar Leopoldem Lô a Moustafou Kouyatém s ngoni. Konečnou podobu, na které se podíleli další afričtí a domácí hudebníci, získalo album ve studiích Rustical Records a Sono Records. Možná vám to přijde divné, ale věřte, že v České republice, malé zemi uprostřed Evropy, se podobných hudebních snů podařilo uvést do reality minimum, v takovém africkém rozsahu, zahrnujícím hvězdná jména zvonící v uších, vlastně ještě žádný. Navíc podtržený příběhem, kterému, jak říká Pavel, by asi neuvěřili, kdyby u něho sami nebyli. Jiří Moravčík
"Album King’n’doom není jen zásadní událostí na české hudební scéně. Kdyby se o něm dozvěděl dostatečný počet vlivných lidí, věřím, že by mohlo zabodovat i v mezinárodních žebříčcích. Vždyť pozoruhodné je už úvodní setkání legendy africké hudby Cheikha Lô s Hawou Diabaté, představitelkou mladší generace, dcerou slavného afrického otce a členkou cenami ověnčeného Tria da Kali. K tomu si přidejte dva nositele jiného slavného příjmení Kouyaté a další hudebníky z nejzásadnějších západoafrických hudebních velmocí Senegalu, Mali, Burkiny Faso a Pobřeží slonoviny. A ještě pozoruhodnější, než tato hvězdná sestava je samotný fakt, že si album vymysleli a produkovali dva nadšenci z Brna, a to tak geniálně, že z nahrávky vůbec není cítit středoevropský provincionalismus. Ať už se soustředíme na ostré elektrické kytary, africké perkuse nebo na bicí, na které v jedné skladbě hraje další Brňan Pavel Koudelka, všechno má výtečný zvuk, všechno působí důvěryhodně. Projekt King’N’Doom je možná až příliš mezinárodní na to, aby sbíral české výroční hudební ceny, ale přesto bych mu je velmi přál. " Milan Tesař