Luděk Hulan

Luděk Hulan se narodil 11. listopadu 1929 a svá dětská i studentská léta prožíval právě na Spořilově. ludek_hulanJeho matka chtěla být operní zpěvačkou, ale její zdravotní stav tomu nepřál. Když zjistila, že čtyřletý syn nadšeně brnká na klavír a že si dokonce vymýšlí vlastní skladbičky, přesunula své umělecké ambice na něj. Luděk začal v pěti letech docházet do soukromé hudební školy pana Stonavského, aby odhalil kouzlo klavírní hry do nejmenších detailů. Než se rok sešel s rokem, byl považován za nejlepšího žáka školy, a proto směl vystoupit v programu hudební akademie. Sám pan Stonavský byl ovšem houslista a neopomněl se svou houslovou produkcí pochlubit. Proti tomu nemůže být námitek, leč Hulanovu maminku housle natolik očarovaly, že Luďkovi nezbylo než opustit piano a housti. Hudl rok pod dohledem pana Stonavského, přejížděl smyčcem po strunách další léta, sledován jiným učitelem, panem Rovenským, nicméně je dlužno doznat, že bez valného zájmu. Dvojice Hulan a housle prostě v sobě nenalezla zalíbení. Když tedy Luděk dospěl do první desítky svých let, s nástrojem se bez lítosti rozloučil. Ještě předtím začal sbírat gramofonové desky. Dvě mu utkvěly v paměti: Kosí fox a Ráda zpívám hot s Inkou Zemánkovou a s Karlem Vlachem. Jednou ho bratranec vzal s sebou do kavárny Lloyd, kde mohl na vlastní oči a uši sledovat vystoupení Vlachova orchestru s Arnoštem Kavkou a Allanovými sestrami. Ale ještě nebylo rozhodnuto. Impuls přišel odjinud. Za války se Hulan stal členem oddílu Klubu českých turistů (potažmo skautů), aby jako mnozí jiní unikl nechvalně proslulému Kuratoriu české mládeže. Měl štěstí, protože vedoucí oddílu to s kluky uměl. A navíc vlastnil ohromnou sbírku desek značky Brunswick a Decca. Když zjistil, že jeden z jeho svěřenců má o hudbu zájem, pozval ho k sobě a přehrával mu desky s Louisem Armstrongem, Ellou Fitzgeraldovou a Chickem Webbem. Před chlapcem se otevřel nový svět, který ho vzrušoval. Zajímavé však je, že víc než trubky, saxofony a ostatní nástroje ho od počátku fascinoval zvuk kontrabasu. Na rozdíl od trpěných houslí ho basa zvláštním způsobem lákala a přitahovala.