Manon Meurt

Manon Meurt jsou možná až příliš často přirovnáváni k hudebníkům první shoegazeové vlny přelomu 80. a 90. let. Na debutové eponymní desce, kterou si Manon Meurt vydali vlastním nákladem, se členové kapely k téhle době vysloveně odvolávají, jedna ze skladeb se dokonce lakonicky jmenuje ‘94. Jejich inspirační zdroje jsou ale daleko rozmanitější. Z shoegazeu nepochybně vycházejí, jejich vztah k tomuhle subžánru je ale vzdálený jednoduchému kopírování. Předně je třeba říct, že Manon Meurt nevystupují jako přímí následovníci zmíněných My Bloody Valentine nebo třeba Jesus and Mary Chain. Podle svých vlastních slov se s jejich hudbou seznámili na soundtracích k filmům Sophie Coppolové. Pokud Manon Meurt ve své hudbě na někoho otevřeně navazují, jsou to spíš české skupiny, které se v polovině 90. let pokoušely znít jako pionýři žánru. Manon Meurt nejsou ve druhé vlně, ale až ve třetí – spíš než k My Bloody Valentine mají blízko třeba k Ecstasy of Saint Theresa v období kolem EP Pigment, k anglicky zpívaným nahrávkám české kapely Toyen nebo třeba ke kultovní desce Blue od Sebastians.