Mezi lopatky - Jonáš Zbořil - rozhlas.cz

S novými Kieslowski to nebude láska na první poslech

To, co české duo Kieslowski umí nejlépe, je podat svědectví o milostném vztahu a jeho (nejčastěji špatných) následcích. Dovedou to bez patosu a s přesností, na kterou jim stačí pár vět. I na třetím řadovém albu hrají hlavní roli milenci, v nových písních se navzájem trefují dýkou Mezi lopatky. K mileneckým zradám tentokrát nevyhrává akustická kytara, ale aranže postavené s novým producentem – Janem P. Muchowem.

Přehrajte si celý příspěvek

„Báli jsme se, jestli to nebude moc popový,“ přiznala v nedávném rozhovoru pro Radio Wave polovina dua, Marie Kieslowski. Cesta, na kterou se vydali s novým spolupracovníkem a která doslova vedla až do deštivé Normandie, dvojici neuškodila. Muchow upozadil všudypřítomnou kytaru Davida Pomahače, a vytvořil tak volný prostor, ve kterém hrají dominantní roli vokály. Všechny instrumenty plynule vyplouvají a zase odplouvají, podobně jako vlny Atlantského oceánu poblíž domu, ve kterém Kieslowski nahrávali. 

Album Mezi lopatky díky nové produkci jako by víc dýchalo. A samozřejmě také vzdychalo – na aktuální desce znějí DKP a Marie Kieslowski rezignovaněji než dřív, na optimismus jako by definitivně zanevřeli: „Všechny dny / jsou tak stejný / … / noci, noci jsou / nekonečný,“ zpívá duo v písni Srdce, která v refrénu opravdu umí bodnout do zad. 

Podobně se to daří ve skladbách Postele, Jinde nebo Sever. Zvlášť poslední jmenovaná vyniká i díky výbornému textu o otci, který zanevřel na milostné city: „Všechnu moji lásku, víš, mají děti / a na dospělý už nezbejvá.“ Všechny zmíněné písně navíc přinášejí na jinak pochmurné album Mezi lopatky nadhled, minimálně v podobě melodie. 

Poslouchat novou desku Kieslowski není zrovna velká legrace. Zčásti jde o jasný dramaturgický záměr, občas je to chyba způsobená jinak dobrou produkcí. Mezi lopatky je někdy až zbytečně učesaná a bezvýrazná a vinu na tom nesou i vokály Davida Pomahače a Marie Kieslowski. Ve snaze působit co možná nejcivilněji znějí občas oba jako automaty – snad nejvíc je to slyšet ve skladbě Obrazy. U hudby, která má mířit na emoce, je bezvýraznost zásadní problém. Kieslowski se tak nakonec mohou stát oběťmi vlastních příběhů a dostat se do role milence, se kterým vám prostě nepřeskočí jiskra. 

Pravděpodobnější scénář ale je, že Kieslowski propadnete a schováte si je pro večerní procházky a přemýšlení o vztazích. A pokud budete hledat dvojici, která se v podobných situacích nebojí také humoru, zkuste třeba Monikino Kino. 

Hodnocení: 70 %

Jonáš Zbořil

http://www.rozhlas.cz/radiowave/hudba/_zprava/s-novymi-kieslowski-to-nebude-laska-na-prvni-poslech--1416350