Noi: Noi
Čtyři roky poté, co skupina Noi vydala na CD nosičích svá EP dema "Paranoia o metanoia" (1999) a "Ai confini della selva oscura" (2000), se odhodlala k dalšímu kroku, a to pod stejnojmenným názvem vydat průřez své tvorby. Kořeny Noi sahají do roku 1997, kdy tehdy již spolupracující kytarista Petr Čapek a zpěvák/textař Petr Wagner postupně přibrali violoncellistu Honzu Skleničku, flétnistu/foukacího harmonikáře Pavla Križovenského a perkusionistu Ivana Kudrnu. Prvně na větším koncetě vystoupili při křestu desky Stereofonní dojem kapely Bez iluze , ve které Pavel Křižovenský působil. Od té doby vystupovali jako předkapela (Adrian Snella, PTH, Con Brio, Ram Adonai, Šarközi, 1613) a hráli na festivalech (Vox Clamantis, Sv. Jan Session, Ondřejov). Ačkoliv deska Noi je v podstatě debutem skupiny, nelze ji považovat za debut jako takový, neboť skupina již v roce 1999 připravila v brněnském studiu TWR pětipísňové demo Paranoia o metanoia. V roce následujícím Noi přispěli na kompilaci Hlavu vzhůru a v listopadu téhož roku nahráli další demo Ai confini della selva oscura. V lednu 2001 vydávají svá dema na CD u Wild Rabbit. I přesto, že Noi bývá řazeno mezi folkaře, na desce hranice "tradičního" folku výrazně přesahuje a rozhodně nepatří k těm, jejichž písně by byly reprodukovány osobami v zeleném u táborových ohňů. Už violoncello, které patří do základního hudebního repertoáru skupiny, skupinu posouvá mimo tutoškatulku. Sami členové působibí v hudebně velmi odlišných projektech, Pert Wagner v punkových Goro, Petr Čapek v folkrockové Veselé zubaté. Na své debutové desce v jedenácti písních a 38 a půl minutách přináší Noi smuně melancholického ducha skladeb, které napsali buď společně či jednotlivě zakládající členové Petr Wagner a Petr Čapek. Přes Wagnerovy tesklivé texty doplňěné o Rorate coeli desuper Ivana Magora Jirouse deska nepůsobí ve výsledku depresivně, ale spíše posluchače dostane do stavu, kdy i ateista je schopen Wagnerovi odpustit neustálé křesťanské narážky v textech, z nichž jen málo se obejde bez andělů, křížů či Krista samotného, a najde zalíbení v mírné naivitě těchto textů. Ani nevíte proč, ale desku si pustíte znovu a znovu. K více než nadprůměrnosti desky přispěli svým dílem i hostující Dan Eberle (O. Konrád a Gumbo), Klára Valentová (ex- Šarközi), Michal Stančík (Gothart), Petr Chlouba (Jablkoň) či Petr Veselý.
Martina Švehlová
2.8.2005, http://www.mix.cz/rclanek.asp?id=5545