Ačkoliv se Mirek Kemel proslavil jako karikaturista, v hudbě nekarikuje. Naopak, i na svém druhém albu Nic víc je důstojně vážný a naprosto otevřený. Svět nevykresluje vtipnou zkratkou, ale mnohovrstevnými, poetickými příměry a obrazy. Povětšinou velmi neveselými, vždyť „život patří k těm nejtěžším“. Například verše „cosi nás táhne k modrýmu obzoru / hloupá naděje že tam bude líp / sami ji krmíme, naději – potvoru / svou vlastní krví“ opravdu pěkně vyjadřují naše lidské pinožení. Po muzikantské stránce desku ozdobili trumpetista Oskar Török (Vertigo) či kontrabasista Petr Tichý, vyvažující sympaticky civilní Kemelův projev. Působivá kresba zvukem.
Tomáš S. Polívka - Rock & Pop
hodnocení: 3,5 z 5
CZK
EUR
USD