Hiphop, rock, jazz, rap, alternativní pop, taneční muzika, hardcore, funk? Co to vlastně hraje třináct let existující brněnská kapela Mashy Muxx? Ještě že lze použít všeobjímající a zároveň nic neříkající termín crossover. Tak právě ten na svém novém, v pořadí druhém albu s názvem Hoaxx pětice zkušených muzikantů Ahmed, Jerza, Jura, Onehalph a Prochin prezentuje.
Desku s nepřehlédnutelnou žlutou kačenkou ve vaně otevírá dravý song Just Like That, který střídá i pro rádia přijatelná hitovka Never Satisfied. Právě ona je pro celé album typická, neboť v sobě nese všechny rysy produkce Mashy Muxx. Tedy ostré kytarové riffy a funkrockovou rytmiku, které přirozeně a nenásilně přecházejí do nápaditých zvuků pestrých samplů.
Chvíli našlápnutý hardcore, chvíli hiphopová jízda s rapovým zpěvem. Zhruba v těchto mantinelech se formace pohybuje, ale mezi nimi se nachází ještě řada drobných mezistupňů. Volnější skladba What You Ain´t, sugestivně rytmická Relegate, jazzová Once Upon A Time, zasněná Wild Tartas, razantní Proxy Lovers a It Does´t Matter Any How, lahůdková spolupráce se slovenskou kapelou Flaps v závěrečném Muxx vs. Flaps.
Co píseň, to jiná nálada. A občas jedna píseň a několik nálad. Třeba jako ve skladbě 2-style, kde tvrdé rapmetalové pasáže vklouzávají do pomalejších hiphopových a opět se vrací. Jako na přesně vyvážené houpačce. To samé platí o nástrojích. Na jedné straně živé, skvěle zvládnuté, na straně druhé samply. Nikoliv však chladné, stereotypní, nýbrž nápadité a invenční.
Všechny styly zvládá kapela s přehledem, takže stejně suverénně může vystupovat na hiphopových i rockových akcích. A stejně tak fanoušci obou stylů si na této pestré a náladotvorné desce najdou to své a mnohému se navíc mohou, pokud jsou alespoň trošku tolerantní, od „konkurence“ přiučit.
Karel Souček
hodnocení 4/5
CZK
EUR
USD