Traband po vydání alba Domasa aktivně koncertuje po celém území naší republiky. Přinášíme Vám seznam aktuálních koncertů a také rozhovor s Jardou Svobodou o tom jestli opravdu Traband je rockovou kapelou, jak to bude s harmoniem na koncertech a pár dalších zajímavých informací o aktuálním Trabandu:
5.6. Slivenec, festival
6.6. Teplice, Mírové náměstí
12.6. Kralupy n.V., klubovna DS Scéna, BEZ JANY 
14.6. Brno, festival Divadelní svět
17.6. Praha, Futurum
19.6. Jeseník, Smetanovy sady
26.6. Fryšták, DISfest
2.7. Vráž u Písku, Lázně
3.7. Litoměřice, Litoměřický kořen
4.7. Náměšť na Hané, festival Zahrada
9.7. Boskovice, festival
10.7. Březnice, zámek
16.7. Jindřichův Hradec, Folková růže
17.7. Vlčkovice, Vlčkovicefest
23.7. Litomyšl, Toulovcovo náměstí
24.7. Modletín
1.8. Malá Skála, Benátská noc
6.8. Telč, Prázdniny v Telči
7.8. Kácov, Sázavafest
13.8. Mikulov, Eurotrialog
14.8. Karviná, festival Dokořán
20.8. Chotěmice, Vesnický klub
21.8. Hoštice, Stodola Michala Tučného
Po klidnějším období jako by Traband opět přidával na razantnosti. Co je důvodem proměny Trabandu? Bude Traband rockovou kapelou?
Traband byl vždycky hlavně písničkovou kapelou – rockovou nebo folkovou, tohle jsme nikdy neřešili. Nesledujeme žádné hudební škatulky, nesnažíme se nacpat do nějakého specifického žánru. Inspiruje nás všechno, co okolo sebe máme a co jsme schopni vnímat. V minulosti to byla lidová hudba, klezmer, balkán, ale taky country a irská muzika. Na Příteli člověka je zase znát vliv českých a moravských kancionálních písní, hip hopu atd.
Takže já ty naše proměny nevnímám až tak radikálně, pro mě je to stále směřování k písničce. A jestli je nové album rockovější a jiné zase vyklidněné, to je jen odraz momentálního duševního rozpoložení v kapele.
Posádka Trabandu se rozrostla o jednoho člena od posledního alba. Do sestavy se vrátil spoluhráč na tubu a suzafon Robert Škarda. Ukazuje se tuba jako nezbytný nástroj pro Traband?
Ukázalo se, že co funguje na desce, nemusí fungovat koncertně. Některé písničky z Přítele člověka při živém hraní nevyzněly tak, jak bych si přál. Ten basový nástroj tam prostě chyběl., takže jsme se rozhodli ho tam zase vrátit. Zkoušeli jsme i jiné nástroje – kontrabas, basklarinet. Ale nakonec stejně zvítězila tuba – a hlavně její majitel. Robert Škarda, to je totiž jistota. Na nové desce dostává jeho tuba a suzafon větší prostor než dřív. Už to není jen doprovodný nástroj, ale hraje i sóla a drobné vyhrávky.
Jedním z výrazných nastrojů předchozí desky bylo harmonium, na novém albu ustoupilo do pozadí. Oposlouchal se Ti zvuk harmonia či se nehodí do současného konceptu?
Kdepak, harmonium je stále přítomné, myslím, že zní snad v každé nové písničce. Jenom přestalo plnit funkci hlavního nástroje, ke kterému jsou „dolepené“ ty ostatní, stalo se součástí celku, ve kterém má rovnocenné místo také tuba, trumpeta, bicí nebo kytara.
Harmonium bylo i výraznou dominantou koncertního provedení Trabandu, jak to bude nyní?
Zvučení harmonia na koncertech byl vždycky obrovský problém. V minulosti jsme kvůli tomu i odmítali hrát na festivalech, kde by naše dlouhá zvuková zkouška narušila spád festivalu. Tak jsme přišli o spoustu zajímavých akcí. Někteří pořadatelé to nemohli pochopit, mysleli si, že proti nim máme něco osobního. Teď jsme ale objevili úžasný klávesový nástroj Nord Electro, do kterého jsme si naše harmonium jednoduše nasamplovali a teď ho tedy vozíme s sebou v elektronické podobě.
Na různých fórech se objevovaly občas výtky, že zvuk, který na posledním albu udělal Ondřej Ježek je už moc „špinavý“ atd. Ale Vy jste evidentně s takovým zvukem a přístupem spokojeni, vzhledem k tomu, že Ondřej Ježek opět album nahrával i produkoval?
Já na tom zvuku neshledávám nic špinavého. To je prostě specifický Ondřejův přístup, s velkým citem pro basové tóny, nízké frekvence, mimohudební zvuky a ruchy. Ale to by na celé věci ještě nebylo nic tak zvláštního. To nejdůležitější je, že Ondřej se při nahrávání stává součástí kapely, umí se do ní vcítit a najít v její hudbě to podstatné. Jestli si tady někdo doopravdy zaslouží titul „producent“, tak je to on.
Na novém albu jsou texty často lyrické, od dob Hyjé také výrazně ubylo textů „glosujících“ současnou společnost. Už necítíš potřebu se vyjadřovat k dnešní společnosti?
Ne. Moje dnešní společnost, to jsou stromy, skály, oblaka.
Takže pryč z měst, daleko od lidí? Je to asi ten zakladní pocit, který určuje album Domasa?
Myslím, že základním pocitem a tématem alba je všechno, co člověka hluboce zasahuje: láska, příroda, zranění, krása, smrt, zklamání…. všechno, co je „domasa“. Vidím to spíš pozitivně, než že bych se snažil od něčeho utíkat.
Koncertujete už řadu let, teď s několika delšími přestávkami. Jaké jsou v tomto směru plány současného Trabandu?
Koncertovat pokud možno souvisle, bez těch delších přestávek.
V obdobích Trabandích přestávek, jsi začal dělat scénickou hudbu. Můžeš přiblížit o co se jednalo?
To nebylo jen v období přestávek v Trabandím koncertování. Píšu souběžně i pro divadlo a film, ale jen pro kamarády, kteří mě osloví. Například s divadlem bratří Formanů jsme udělali Klapzubovu jedenáctku a Obludárium, pro režiséra Honzu Baleje teď píšu hudbu k animovanému večerníčku.
CZK
EUR
USD