Po lyrické melancholii Přítele člověka se pražská skupina Traband vrací ke svérázným rockově punkovým melodiím s příměsí folku a country. V kombinaci s mistrovským písničkářským uměním Jardy Svobody rozhodně nešlápla vedle.
Jen málokterý Pražák nezná Trabandy. Již pěknou řádku let nás věrně provázejí svými hudebními počiny na naší nelehké životní pouti. Jejich nová deska je nabitá k prasknutí.
Po jejich posledním albu Přítel člověka z roku 2007 se už zdálo, že textově nelze jít dál. Omyl! Jarda Svoboda si i nyní střihl mistrovské dílo. Textově se nedá albu nic vytknout. Od lehké melancholie z tracku Zasněžená po takřka čistý punk v Co se v mládí naučíš. Od výpravných Kantorových varhan po vzdorující Indiány ve městě. Příjemným osvěžením je zde i zpěv Jany Kaplanové.
Jestli ale Jarda Svoboda ví, jak sdělit velké myšlenky v chytlavých verších bez náznaku kýče, pak také zajisté ví, čím tuto poezii náležitě oživit. Hudebně je album také na skvostné úrovni. Celé album je dosti pestré. V jednu chvíli typický punk v Co se v mládí naučíš, jindy rocková V oku dravce, pak zase do country laděná Kalná řeka a na konci alba unylá a spavá Nad koločavou. Akorát na dobrou noc po poslechu.
Celkově máme tu čest s velmi pestrým, nicméně vyváženým albem. Textově jde určitě o jedno z nejlepších českých alb roku. Poslechnete si ho jednou, dvakrát, třikrát a ještě napočtvrté v kuse vás baví. Jen drobnou třešinkou na dortu je zajímavý cover desky designed by Jarda Svoboda.
Na úplný závěr recenze citát z tracku Bez tíže: Jenom si tak plout na hladině rybníka a cítit, jak tě vesmír polyká. Jen tak položit se naznak mezi vlnami a vnímat všechno nad námi… a poslouchat Trabandy!
Jaroslav Pustina
http://www.topzine.cz/traband-se-vraci-ke-svym-korenum-na-albu-domasa/
CZK
EUR
USD