will be available in english soon... Czech translation follows
Ivo Cicvárek, Žofie Kabelková a Marcel Kříž : Panoptikum
Když člověk slyší několik desítek nových alb měsíčně, nestává se často, že by ho některá překvapila, případně neskrývaně nadchla! U Panoptika se to v mém případě povedlo. Zprvu omlouvám svou neznalost, protože jsem o tomto projektu a ani o jeho mladých autorech dříve neslyšel. Nebudu lhát. Od desky očekávám tři zásadní věci. Invenci v hudbě, svébytný hlasový projev a především lyričnost! Tu já osobně stavím na první místo. Zde se všechny tyto tři faktory snoubí jako řeky do oceánu. Některé písně jsou tak melodické, tak moc, že by se daly v klidu považovat za potencionální singly, jiné jsou tak chytré, že by z nich měl radost i samotný Michal Horáček a další jsou tak ojedinělé, že by je ocenil i Jiří Černý. Jediné, co nedokážu říct- přesný hudební styl. Chvíli slyším epigonství a tématiku Landova Krysaře, skladba „Fanatikům“, anebo melodického, raného Nohavicu, track „On a ona“, spodobu s duem Horáčka a Hapky, píseň „Blues o pohřbu“. Jelikož je v názvu blues, potvrdím, blues to opravdu je, ale nehledejte podoby se Suchým! Opravdu je lyričnost spíše Horáčkova, než Suchého. Ale ze stolu všechny přirovnávání. Trojice mladých a nadmíru talentovaných umělců, to je Žofie Kabelková, Marcel Kříž a Ivo Cicvárek. Že vám ta jména nic neříkají, jako neříkala mně? Až poslechnete jejich desku, rozhodně budou. Ale už před poslechem samotným menší představení. Marcel Kříž (76´) - geniální textař, jeho slovní obraty, postupy, metody a fantazie u nás (a u mě) nemají konkurenci, obzvláště když si všimnete ročníku narození! Ivo Cicvárek (75´) - "Vítěz autorské Porty 1996, hraje na klavír, kytaru a akordeon. Je uznávaným autorem a aranžérem," mám-li citovat oficiální web. A v neposlední řadě Žofie Kabelková (83´), Objev roku časopisu Folk a Country pro rok 2000. Jelikož jsem zkraje uvedl pár písní, které mi něco připomínají, řeknu jednu věc. Většina skladeb, které u nás můžeme slyšet, jedou podobný mustr. Sloka, refrén, sloka, refrén, refrén. No a ohledně té sloky se povětšinou ani nevyjadřuju. Prázdné věty, holé rýmy, nuda. I proto potvrdím sama sebe, „Z novin bezpečnýho města“, „Listopad“, „Prostorem“. Ač poslední název skladby může trošku zavanout k prvotinám Richarda Krajča (Kryštof), chci tím jen poukázat na očividnou příběhovost! Která doopravdy vyplňuje každou sloku. O slovní zásobě se nemusí obšírněji hovořit, protože výrazy jako „krempa“, „kovadlina“, „zázvorové vlasy“, anebo celky typu „když ti tělem proteče vítr“, vypovídají sami za sebe. Po hudební stránce uslyšíte kontrabas, violoncello, kytary, klavír, samply, nálady bluesu, rocku, folku, písničkářství. Tohle albu, vřele doporučuju všem. Nenajdu nikoho, koho by nemohlo oslovit.
Autor: Tano, 20.12.2005 http://golias.cz/index.php?modul=audio⊂=recenze&page=cd&id=184&seq=0