MAKYOTA

víťa MArvan  tomáš KYtnar  OTA

Makyota vznikla někdy kolem roku 1980 chutí Víti Marvana a Tomáše Kytnara muzicírovat a tak se aspoň trochu a na chvíli odpoutat od šedivé depresivní atmosféry, kterou tehdejší režim zkušeně nabízel. Kytara Víti vylepšená magnetofonem B4 a akustický klavír – později elektrická Vermona Tomáše se na dlouhé časy staly jakýmsi dopravním prostředkem do jiného světa, do světa svobody, pohody, tvořivosti, byly to skutečně šťastné výlety. Bratr Tomáše a švagr Víti, dodnes nezkrocený bigbítolog, archivář a nehrající hudební nadšenec byl velmi často dalším pasažérem na zmíněných výletech, a proto se po právu stal součástí slovní hříčky v názvu tohoto hudebního tělesa, často se na chvíli i třeba pomoci kýblů na prádlo stal z nehrajícího hrajícím „guru“ Makyoty.

    A tak to šlo až do legendárního vystoupení o vánocích roku 1982 v obývacím pokoji Tomáše v Novém Lískovci jen pro nejbližší známé, kde zazněla poprvé i asi nejslavnější skladba Makyoty „Neotravujte mýho Harryho“ zamířená na hysterické pejskaře. V tomto okamžiku se na jejich hudební scéně objevil Vilém Hudeček (Uzený koleno band, Nana), který se nabídnul hrající duo jako host doplnit o bicí a tak pak došlo v Tišnově v kulturním domě v lednu 1983 k památnému prvému veřejnému koncertu – tedy v triu kytara - elektrický klavír - bicí s výstupem samotného Oty v bílem froté županu ve skladbě „Bigbít si musíš udělat sám“ z tehdejší tvorby Makyoty. Tato skladba s dalšími později vyšla jako magnetofonová kazeta s názvem „Rychlé občerstvení“ (1986), která byla i s otvírákem na konzervy neprodyšně uzavřena v plechovce na maso.

    V poměrně krátkém sledu pak došlo ke třem zásadním událostem. Kapela Viléma Hudečka Nana se rozpadla, a protože ještě předtím uspěla na pražském Beat salonu s postupem do dalšího kola, nemohla na pražské semifinále přijet,  Proto přijala Makyota nabídku, zastoupit v dalších kolech Nanu, ovšem s vlastním repertoárem. Pro tento účel se k Makyotě přidali i Žanek Šebesta na basu a Luboš Brzobohatý na housle a saxofon a kapela se dostala až do finále. Následovalo několik vystoupení v této sestavě a pak došlo na dlouho zamýšlené nahrání aktuálních písní Makyoty zase ve výše zmíněném obýváku, kde se bohužel projevily značné rozdíly v názorech na další vývoj kapely s  Vilémem, především pak rozhodnul rozdílný přístup i k věcem kolem života kapely, a tak se Vilém Hudeček s Žankem Šebestou s Makyotou rozešli, Luboš Brzobohatý bez zaváhání zůstal a po příchodu bubeníka Petra Hercoga se pak stal hlavní postavou kapely. Začal zpívat značnou část skladeb, skládal spoustu věcí na chmurná slova Cvetajevové, Halase, Kainara a dalších. Původní tvorba většinou od Tomáše se stala v dobrém slova smyslu protipólem Lubošovy tvorby, čímž se repertoár kapely značně zpestřil a díky Lubošovu neuvěřitelnému expresivnímu projevu se kapela stala i pódiově přitažlivou.

Po kostrbaté vývojové fázi se Makyota už s dalšími stálými členy Petrem Hercogem a Lubošem Brzobohatým dostala do stabilní sestavy a na dlouho se pak radovala ze svých koncertů (nejčastěji s kapelami Z kopce, Laurou a jejími tygry, Hudbou Praha aj.), z vítězství na krajském kole Rockfestu v brněnském Rondu v roce 1986, kdy před mnohatisícovým publikem získala ze 14-ti ve finále vystupujících kapel 1. místo od poroty a 3. místo od publika. A v témže roce i posttup až do finále na festivalu Vysočina 1986. Pak následovala vystoupení v Paláci kultury v Praze a docela dost koncertů po celé republice, nahrávání v Českém rozhlase Brno, bylo to pro kapelu úžasné období, i když se asi dá říci, že největší radost, pohoda a krásné pocity vstřebávala kapela na svých zkouškách v obýváku v Novém Lískovci i díky skvělé potravinové péči Tomášovy ženy.

    Pak přišel zlý osud a sebral navždy všem Luboše Brzobohatého. Kapela byla v šoku, půl roku to vypadalo, že se již nevzpamatuje. Pak přece jen, díky novým lidem, kteří měli chuť v Makyotě být, se kapela znovu dala dohromady a znovu brázdila republiku nejčastěji se skupinou Z kopce Petra Váši (v brněnském Semilasse si Petr Váša jako host s Makyotou i zazpíval Lubošovu skladbu „Dokořán otvírám žíly“). A právě pozdější spoluhráč Petra Váši – Vojtěch Kupčík na housle a s ním Ladislav Süsser jako zpěvák a nakonec i úžasná diva Dita Ševecová jako sboristka byli tou novou krví nalitou do žil smutkem rozervané Makyoty. Kapela hrála zase s chutí a někdy jistou hráčskou neobratnost doháněla nasazením a zjevnou chutí hrát a něco sdělit okolí jejich pódia. Rána po Lubošovi se ale již nikdy úplně nezacelila.

    Toto nové období bylo ve znamení již zmíněné nové krve, Vojta Kupčík přinesl několik šíleně složitých skladeb a Makyota poprvé zkoušela podle not. Lubošův zpěv nahrazovali střídavě Víťa a Ladislav Süsser, plně nahradit se jej ale zcela nepodařilo. A pak přišel dlouho vysněný listopad a Makyota ukončila svou činnost s tehdy snadným vysvětlením Tomáše: …a nyní, kdy už není třeba ujíždět před současností do jiných světů, mohou již všichni ti, co ovládají muzikantské řemeslo daleko více než my a kteří se již nemusí bát, mohou v klidu naplno hrát a my se vrátíme z muzikantských kruhů mezi ostatní občany ……

        Po několika letech se kapela v rozšířené sestavě – s hosty Jiřím Salajkou, Bobem Sabolovičem a Lukášem Kytnarem – dvakrát sešla. Poprvé, aby natočila zásadní 4 skladby a 2 cover bonusy, které ve vlastním nákladu vyšly pod názvem na CD „Jen tak tak“ v roce 2000 A podruhé na benefičním koncertě ve Staré Pekárně pro Luboše Brzobohatého, kdy zahrála skladby ze zmíněného CD Jen tak tak.

Nahrávky:

1.    Lidská tvář – kazeta s původními nahrávkami dua Marvan – Kytnar

(1983, domácí studio)

2.    Peppa má ra-roz-ze-ni-ny – obskurní privátní kazeta věnovaná Otovi (T. Kytnar, V. Marvan, V. Hudeček, J. Šebesta, L. Brzobohatý)

(1983, domácí studio)

3.    Urob si sám (T. Kytnar, V. Marvan, L. Brzobohatý, P. Herzog)

(kazeta, 1984, domácí studio)

4.    Rychlé občersveni – kazeta  (Kytnar - Marvan - Hudeček.- Šebesta – Brzobohatý)

(1986. domácí studio)

5.    Rarararara – CD-R (zánam koncertu v brněnském Semilasse)

(1988, live)

6.    6 snímků v Čs rozhlase Brno

(1987 – 1988. Čs. Rozhlas Brno

7.    Opravna duší – CD-R věnované vzpomínce na Luboše.Brzobohatého (kompilační album kapel v nichž působil Luboš Brzobohatý: Oime – Uzený Koleno Band – Makyota)

(2000, mix z původních kazet)

8.    Jen tak tak – OtaArt, CD (příležitosné CD jako vzpomínka na minulost)

(2000, Studio Střelice)

Postmortem

Po ukonční činnosti Makyoty:

Víťa Marvan příležitostně vystupuje s vlastní skupinou DBS (=Domácí blůsové sdružení) v čemž mu pomáhá Petr Herzog.

Tomáš Kytnar se věnuje spíše studiovým projektům - předvším ve volném seskupení Tady To Máš.