Tam, kde Květy dávají dobrou noc

Brněnské Květy už pár let okrašlují zdejší scénu jemně surrealistickými písněmi doprovázenými svérázně hravými aranžmá. Oproti předchozím albům tentokrát ze sestavy vypadlo cello Martina Růžičky, ale zbylá dvojice Aleš Pilgr – Martin Evžen Kyšperský i tak zaplavila nahrávku kopou tradičních i nekonvenčních nástrojů – za zmínku stojí třeba „štěrchátko a ryby s něčím uvnitř“. Kocourek a horečka je i proto deska posluchačsky náročná – a to i na obvyklé poměry kapely, vlastně jediným „hitem“ je bonusový klip Pasáček ovcí z minulého alba Jablko jejího peří –, ale zato deska mimořádná. Květy se něžně pohupují (Opustit Bystroušku, Řeka je tiché letiště pro kachny), rockersky bouří (S tím, co zpívají ptáci) nebo bluesově plynou ve Vítr fouká (na rybí kosti). Dřívější rozvernost pohlcují ztemnělé mraky, jen výjimečně probleskne humor (Je snadné seznámit se s děvčetem). Oproti minulosti elektrifikovanější a pečlivěji zaranžované skladby se křivolace proplétají, aniž by nudily samoúčelným experimentátorstvím. V češtinářsky vybroušených textech defilují snové příběhy s přírodními motivy („Lišky jsou zdvíhavé“), ale hlavně milostné vzkazy živým i mrtvým. Svébytný svět veverek v Lužánkách, oken do zahrady, přístavních doků či autorského čtení v Huse na provázku kreslí Martin Kyšperský vervními prsty a stále přesvědčivějším hlasem do zadumaných, horečnatých, neurotizujících obrazů. A přitom se strašně málo dotýká země, autisticky vnořený do krajiny dětství a melancholie, ve které se prolíná reálné s fantazií. Jeho posmutněle naléhavé vyprávění občas připomene Vlastu Třešňáka, chaotická preciznost hudebních přívalů Wankovy Už jsme doma, klávesová foukací harmonika či vibrafon Aleše Pilgra zase přivanou nostalgický pel francouzských šansonů. Atmosféru dotvářejí „popské“ chorály, umocňující osudovou tesknotu a pomíjivost, tušené leitmotivy alba: „Že proti původnímu plánu mám v srdci jednu ženu a toužím být s ní... a ona není...“ Promo-řazení kapely jako folkhardcore se nabízí pozměnit na folkheartcore. Dvojice nově doplněná baskytaristou Ondřejem Čechem totiž drží prsty na neklidném tepu srdce a na syrových koncertech působí ještě uhrančivěji. Jest toto album plné překvapení, šťastná Květů hvězda stále svítí. Nenechejte ji lhostejně zapadnout.
P.S.: Koláže v bukletu by si zasloužily další hvězdičku. Hodnocení: 5 hvězdiček (z pěti)

Autor: Vít Beat,http://www.metropolislive.cz/index.php?kategorie=detail&id=782&limit=