Lesní zvěř čekala s vydáním svého debutu pěkně dlouho. Poctivě si své skladby vyzkoušela v koncertní podobě, pilovala je, nechala je zrát a ve finále jich devět nahrála. Jakési best of. A je třeba říct, že čekání se vyplatilo. Dle názvu by člověk neznalý věci mohl usoudit, že Lesní zvěř je buď punková kapela (neboť hlavně v tomhle žánru najdete ty nejpodivnější názvy) nebo parta trampů se značným smyslem pro humor.

Zdání ovšem klame. Čeká vás totiž jazz okořeněný elektronikou a značnou dávkou psychedelie. Spojení je to zvláštní, ale funguje dokonale. Pravda, na první poslech se mi Lesní zvěř zdála dost složitá a neproniknutelná (Ano přiznávám, ve skrytu mého zdánlivě alternativního srdce se skrývá slabost pro jednoduché a nenáročné písničky), ale po několika posleších jsem Lesní zvěři definitivně propadla.

Čím víc totiž do téhle hudby pronikáte (takže není neproniknutelná), tím víc odhalujete různé hudební vtipy, najednou vás překvapí hitový potenciál některých skladeb ("Dusty Roads", "Sun", "Gotcha"), zjistíte, že Miloš Rejsek je schopný zpěvák s vážně dobrou angličtinou a všimnete si dalších a dalších detailů. Dobrým tahem bylo i angažování Horňácké muziky Petra Mičky, která obohacuje nejen závěrečný Hostýn. Nejlepší ovšem je pozorovat Lesní zvěř naživo. Neuteče před vámi, plachá není a vy zjistíte, že zní zase o poznání jinak než na desce.

 Klára Majtánová

 7/7

http://www.musiczone.cz/recenze-2206/lesni-zver-lesni-zver