Alternativní hvězdy se poklonily Oldřichu Janotovi


Oldřich Janota patří k nejbizarnějším českým písničkářům. Jeho písně se vyznačují mihotavou melodikou a texty přecházejí ze snivého fantaskna do zemité reality. Pevně si střeží svou „alternativnost“, přitom patří k nesmírně populárním tvůrcům mezi zasvěcenými včetně dlouhé řady muzikantských kolegů.


Už jen samotná myšlenka natočit u příležitosti jeho 60. narozenin album po okraj naplněné sedmnácti cover verzemi jeho písní, byl od Indies Scope výborný nápad.

Ovšem – je tu limit daný nezbytností vystačit si s umělci vlastní stáje. Jenže i tak je společnost, která se na albu sešla, vskutku vybraná. Pokud by mohlo za měřítko kvality sloužit rozhodnutí odborníků ocenit práci muzikantů Andělem nebo alespoň nominací na něj, zúčastnilo se hned osm takto oceněných: Jablkoň, Žamboši, Tara Fuki, Traband, Jarret, Květy, Tomáš Kočko, Čankišou (všichni v kategoriích folk & country nebo alternativa).


Janotův rukopis je sice silný, ale právě v podobě cover verzí se lépe projevuje, že to není „pořád jedna skladba“. Zde se představuje veselý Místní blázen (Čankišou) i velmi úzkostná Země Nikoho (Žamboši). Jsou tu skladby, kde je melodie sotva naznačená (24 hodin volného času – Okrej), a objeví se tu i zřejmě nejmelodičtější Janotova píseň Hotel Savoy (Fru fru). Všichni zúčastnění se chopili skladeb, jež si sami vybrali, s invencí, ale i se slyšitelným respektem a citem. Slyšíme tu přístup – přes odlišné kořeny a použité nástroje – téměř pietní (Čekání – Tara Fuki, Zvláštní ptáčci – Jarret), ale i kapely, které ze svého soundu neuhnuly ani o píď, takže Balada o požárním hydrantu (ZVA 12-28 Band) je zemité blues, Prvnička (Cimbálová muzika Stanislava Gabriela) jasný pseudofolklór a Místní blázen orientální world music. Pouze Maraca to s kutilstvím v Bitvě na Tursku možná přehnala, přestože i její aranže jsou zajímavé.

Několika písničkám (není jich příliš) určuje zvuk akustická kytara, jinde třeba souzvuk klavíru a kontrabasu. V úžasné nástrojové paletě jsou slyšet lehké perkuse i dvojitá bicí, kvílící housle i smyčcové trio, saxofony, klarinet, trubku, trombón, akordeon, harmonium, cimbál, elektrické kytary…

Album Ztracený ve světě je možné brát jako hlubokou úklonu směrem k velkému písničkáři. Také se pro mnohé může stát směrovkou k obohacujícímu světu Oldřicha Janoty. A konečně invenčně vytvořené cover verze kvalitních písní mají vždy cenu samy o sobě. Je to výborná deska!

Hodnocení: 90 %
Tomáš Hrubý

http://www.e15.cz/relax/kultura/alternativni-hvezdy-se-poklonily-oldrichu-janotovi