Bretaňsko-česká skupina BRAN vydává další album. Vychází u Indies Scope Records, jmenuje se AN DELIENN a obsahuje 15 titulů. Z toho je sedm písní, jejichž texty pocházejí od francouzských autorů, přičemž s melodiemi to je obdobné až na dvě, kdy texty Anjely Duval zhudebnili šéf kapely Dewi Pajot a kytarista Vojtěch Jindra. Ti se také společně s akordeonistou Tomášem Görtlerem podělili o všechny skladby orchestrální. Titulní skladba, zpívající o lístku, který opustil strom a zvolna se snáší na hladinu řeky, je ukázkou jedné z tématických oblastí alba, kterou je příroda se svou poklidnější tváří, tvořenou stromy, květinami a volně plynoucí řekou. Patří sem například orchestrálka Tilh ha burg, v níž David a Tomáš spojili dva valčíky opěvující bretonský vřes a českou lípu, nebo Davidova polka La Moldau. Bretonská příroda však má i své drsné stránky, jako je bouřící moře narážející na útesy, před nimiž mořeplavce varuje maják, kterému David věnoval skladbu Pen Men. Téma boje mořských živlů zpracoval rovněž v dvoudílném opusu Ar stourmad, vycházejícím z básně již zmíněné Anjely Duval. Po moři se plaví nejen obchodníci a rybáři, ale také vojáci, a osud jednoho z nich, který za války zanechal svoji milou v Bretani a padl daleko od domovského břehu, zachycuje píseň L´artilleur. V bretonských písních se pochopitelně zpívá i o námořních lupičích, a dvě ukázky tohoto žánru nabízí i Bran – Quinze marins a Le Corsaire.
Zvuk kapely je tradičně postaven na souhře Davidova klarinetu, bombardu a píšťal s Tomášovým akordeonem, příčnou flétnou Petry Scarfogliero (dříve Lukášové), a celou rytmickou sekcí. Tu vedle Vojtěcha Jindry, který kromě kytary hraje také na mandolínu, bouzuki, banjo a drobné perkuse, tvoří kontrabasista Petr Tichý a perkusista Zbyněk "Tokhi" Krupa. Nahrávání se zúčastnila i houslistka Markéta Langová, která s kapelou trvale hrávala před svým odchodem na další hudební studia do Francie. Kromě ní jsou hosty ještě Radim Chrobok s perkusemi a zpěvák Frédéric Jacq, který doplňuje zpívající muzikanty Davida, Tomáše, Vojtěcha a Zbyňka.
V bretonské hudbě posluchače určitě hned napoprvé zaujme bombard – nástroj malý svými rozměry, ale velký svým zvukem, který se dokáže prosadit i vedle mohutných kostelních varhan. Dewi Pajot patří k mistrům tohoto nástroje a dovede jeho ostré tóny dobře sladit se zvukem celé kapely, což je patrné i na tomto albu, kde je vše smícháno tak, aby bombard z nahrávek "nevyčníval". Výsledkem je hudba, která řadí kapelu Bran ke špičkám hudební Prahy, a to nejen v muzice, které zjednodušeně říkáme keltská.

Ivan Kott - Jonáš