Nová kapela u Indies Scope Records je překvapivá, úkrok od alternativy ke crossoveru je nečekaný. Ale Indies přeci nedělají nesmyslné kroky. Nebo nedělali? Sází na mladé koně, vedle etablované skupiny Květy se ujali i debutujících Nuck Chorris Gang.


Crossover to měl u nás vždycky poměrně těžké, garážové kapely se neprosadily a než se rozvinula nějaká širší základna, zanikla i zvučnější jména. Reunion kdysi populární kapely Jolly Joker And the Plastic Beatles of the Universe byl jako astmatický nádech (stále se opakuje), nové smečky, orientující se na kombinaci rapu a tvrdší kytarové muziky, se raději vydaly směrem nu-metalovým...

Nuck Chorris Gang jsou uvolnění šprýmaři z Brna, kterým se nemění ksicht podle trendy vln. Mají nadhled, ten prezentují: počínaje jejich přesmyčkovým názvem přes přebal aktuální desky (digipack ve tvaru kimona) až k jejich hravému webu. Stylové křížení vzniká přirozeně, spojením hráčů z tak odlišných kapel jako jsou Hoochie Coochie Band (blues) a Minuta ticha (hip-hop). Zdatní muzikanti nectí škatule, běží napříč a užívají si to. Song Útěk v duchu RATM, Supermarket a la PIO Squad, funkyrocková Plavba nebo Onych, upomínající na Beastie Boys. Hromadu muziky připomíná album 100% karate, nevadí, oč jsou originálnější britské kytarovky? Otázka je, jestli vás zajímají zmíněné variace, jestli hledáte třeba ozvěnu Dog Eat Dog.

Texty mají různou úroveň, komu přijde slogan nezáleží co máš na sobě / ale v sobě objevný, ten má vyhráno. Osobně preferuju spíš zacyklené filosofické refrény typu kaj kaj kaj / jsou ty doby / kaj kaj kaj / svět naruby. S rapem vycházím dobře, Zdendovi i Vendovi to jde přes hubu, nemají problém chrlit slova, i když se za nima odehrává bluesový cajdák - ne, žádná narážka na Ivana Mládka, ani nechci naznačovat kvalitativní úroveň jeho ilegal bandu. Nuck Chorris Gang nesmrdí kalkulačkou ani mírou.

V některých momentech můžou asociovat -123 min, jenže to v lepším případě, zůstává u slibných momentů. Nezúročil se ani vklad takových hostů, jakou jsou Sylvia Josifoská nebo DJ Opia, stejně tak nevyzní zapojení dechového tria nebo foukací harmoniky. Navzdory všem pochybám vím, že naživo jejich materiál funguje, má to šťávu, podání je předností. Na desce vyniknou věci, které odrazují. Dramaturgicky netvoří ambiciozní mix blues, rocku, rapu a funky nic víc než snůšku písní. Stejně jako hudební party - jednotlivosti zajímavé, jako celek nevýrazné.

50 %

maxim horovic, - http://www.freemusic.cz/clanky/6154-nuck-chorris-gang-karate.html