Čeští filmaři objevují domácí, stále více mezinárodní hudební scénu, a ta z toho těží. Vzpomeňme účinkování Radůzy v Hřebejkově filmu Kráska v nesnázích, v němž zazněly také písně v Česku takřka usazeného irského písničkáře Glena Hansarda a jeho mladičké valašskomeziříčské kamarádky Markéty Irglové. Místo honoráře dostali tehdy od štábu možnost bezplatného pobytu ve studiu – a vznikly písničky, které jim v Americe pomohly k hlavním rolím v nízkorozpočtovém snímku Once, jenž se však stal jednou z letošních filmových událostí a vyhrál Cenu diváků na festivalu Sundance.

K muzice má velmi blízko i režisérka Alice Nellis. Pro hlavní roli svého filmu Tajnosti získala Ivu Bittovou, ale šanci dala i osobité slovenské bluesové formaci ZVA 12-28 Band. Tato zvolenská kapela nesoucí název po poznávací značce vozu jednoho ze svých členů na sebe v Česku upozornila už před dvěma lety, kdy jí tu vyšlo album Hrubá múka. Neušlo ani pozornosti producenta Tajností Jana Svěráka, který zpěváka, skladatele a  kytaristu skupiny Nora Červenáka přizval k natočení jedné z filmových písní. Červenákův výkon pak odměnila samotná Alice Nellis: natočila kapele videoklip k písni Štátny sviatok a sama se v něm ujala šťavnaté role prostitutky z periferie.

Těžko říci, zda se přičiněním filmařů i „ZVA“ prosadí v Hollywoodu, každopádně je zmíněný klip nejlepší propagací jejich novinky Za fúzy ma poťahaj (Indies Scope Records), která vyšla před pár týdny. Nové album kráčí ve stopách prvotiny – stojí na waitsovském zpěvu, vynalézavé kytaře a výborných textech lídra Červenáka, jemuž skvěle sekunduje zbytek kapely: další dva roky pilného koncertování se na její souhře podepsaly, a tak je zvuk nahrávky kompaktnější, vytříbenější než na první desce.

V čem se naopak zvolenští – naštěstí - nevyvinuli, to je syrový humor Červenákových textů, stylově bluesových a přece neustále překvapujících odvahou shodit sebevážnější téma. Koresponduje s nimi i buklet alba s fotografiemi Norova bratra, baskytaristy a kontrabasisty skupiny Laca Červenáka, svérázně ilustrujícími každou ze třinácti nových písní kapely, jež samozřejmé zvládnutí pomyslného bluesového desatera kombinuje s vzácnou dávkou nadhledu i sebeironie.

 Milan Šefl

http://www.radioservis-as.cz/tydenik/41_porid.htm