Kosmopolita Peter Gabriel anglický folk nevydává. Od toho jsou tu jiní. Přesto výjimku učinil, nicméně považovat repetitivní frenetický tranz kvarteta Spiro na albu LIGHTBOX (Real World/Indies Scope, 2009, 54:45) za folk v běžném slova smyslu, to už vyžaduje hezkou dávku eufemismu. Vzdoruje totiž kategorizaci a do folkového žánru je řadí nejspíš z toho důvodu, že skupina hraje lidové nápěvy z jihozápadu Anglie, odkud pochází. „Spiro mají víc co do činění s minimalismem a taneční hudbou než s anglickou tradicí,“ uznává kytarista, bývalý pankáč Jon Hunt.

Spiro nezpívají, nesólují, nepřitahují pozornost k jednotlivým nástrojům: mandolína, kytara a housle s akordeonem srostly do homogenního zvukového masívu; znějí jako minimalistická smyčka z dílny Stevea Reicha, jako výsostný intelektuál Robert Fripp unešený procházkou venkovským sadem, a není dne, aby Spiro někdo nepřirovnal k Penguin Cafe Orchestra. Nesamuniplují, ačkoliv jsou z toho podezříváni – album v produkci Simona Emmersona (Afro Celt Sound System) natočili za čtyři dny ve studiu naživo. Smysly vybudí vnitřním pnutím, totálně vzrušivou konstrukcí, v níž melodie prostupují podivné harmonie. Rytmickou vysokorychlostní energii pak vysvětluje houslistka Jane Harbor: „Do tradiční hudby jsme absorbovali extázi elektro-taneční scény, kterou máme rádi. Není omezená lidským faktorem, se sequencery si můžete dovolit co vás napadne, ale my chtěli dokázat totéž s akustickými nástroji.“

V Japonsku studovala u proslulého učitele a houslisty Shninichi Suzukiho, doma v Oxfordu klasiku, Bartóka, Stravinského a Brittena. V mládí nedala dopustit na Beatles, v dospělosti na Philipa Glasse a detroitské techno. Její kolegové – zmíněný Hunt, akordeonista Jason Sparkes a mandolínista Alex Vann – za sebou mají rockovou i punkovou minulost. Všichni pocházejí z anglického Bristolu a navzdory šestnáctileté práci pro divadla, fi lm, televizi a dvěma albům o nich ještě vloni prakticky nikdo nevěděl. Pak se skladba Wild Heart objevila v nesmírně populárním televizním přírodovědném cyklu A Year on Exmoor, natočeném pro BBC Johnny Kingdomem, původně amatérským filmařem divoké zvěře v národním parku Exmoor, který na svou příležitost čekal dlouhých čtyřicet let. Takže ideální spojení, z něhož se pro Spiro vyklubal zájem Petera Gabriela, pozvání na festival WOMAD a do studia Real World.

Sedmnáctiskladbové album navíc neuchvátilo pouze Gabriela, patří k tomu nejpřekvapivějšímu co bylo v Anglii v letošním roce natočeno.

Moravčík Jiří

http://magazinuni.cz/hudba/recenze/spiro-lightbox/#more-2102