New Order svoji integrací post-punku s elektronickou a taneční hudbou z nich učinila jednu z nejuznávanějších a nejvlivnějších kapel 80. let. Byli vlajkovou kapelou nezávislého nahrávacího labelu Factory Records a jeho nočního klubu The Haçienda založeného v Manchesteru a dlouhodobě spolupracovali s grafikem Peterem Savillem. Zatímco raná léta kapely byla zastíněna odkazem Joy Division, jejich zkušenosti z newyorské klubové scény z počátku 80. let u nich vedly ke stále většímu začlenění tanečních rytmů a elektronických instrumentů do jejich zvuku. Jejich hit "Blue Monday" z debutové desky z roku 1983 se stal nejprodávanějším 12-palcovým singlem všech dob a skladbou populární hlavně v klubech. V 80. letech vydali úspěšná alba jako "Power, Corruption & Lies" (1983), "Technique" (1989) a kompilaci singlů (1987). V roce 1993 se nakrátko rozpustili, aby pracovali na jednotlivých projektech, než se znovu sešli v roce 1998. V letech od té doby New Order prošla různými přestávkami a personálními změnami, z nichž nejvýraznějši byl odchod Hooka v roce 2007. Své desáté studiové album "Music Complete" vydali v roce 2015. Po více než deset a půl roků New Order téměř nikdy nehráli písně Joy Division, s výjimkou posledních dvou, které nebyly ve studiu nahrány Joy Division, a to "Ceremony" a "In A Lonely Place". Od svého návratu na konci 90. let obvykle hrají na každém koncertu několik písní Joy Division. Ian CurtisV březnu 1980 vstoupili Joy Division do studia Britannia Row Studios, kde nahráli své druhé album s Martinem Hannettem. Po nahrávání byla už v dubnu skupina opět na cestách - v Londýně, v klubu Moonlight Club a v Rainbow Theatre, kde příliš silná světla způsobila Ianovi na konci vystoupení hroznou epilepsii. Ale kapela musela zahrát i druhý koncert téhož večera, opět v klubu Moonlight Club. Po zuřivém začátku se Ian zhroutil, nemohl se ani hýbat, ani zpívat. Joy Division se pak museli připravit své první americké turné s The Buzzcocks a za tímto účelem bylo dohodnuto osm koncertů. Jak se ale Ianovo zdraví zhoršovalo, doopravdy odehráli jen pět z nich v Malvernu v Bury - kde Ian rychle zkolaboval, Manchester, Derby a Birmingham 2. května 1980. Přes obrovský úspěch prvního alba Joy Division se psychický stav Iana Curtise rapidně zhoršuje. Jeho epilepsie se začíná projevovat množícími se záchvaty, a to i přímo na pódiu, navíc se stupňují jeho deprese. Pokouší se o sebevraždu - nejprve pobodáním, posléze předávkováním léky. Ale Ian si už nedokázal poradit, jeho zdravotní a citové problémy byly větší, než je dokázal zvládnout. Dne 17. května 1980 se vrátil do svého domu v Macclesfieldu, sledoval film Stroszek režiséra Wernera Herzoga, což byl příběh zpěváka, ztroskotance, který se nakonec zabije, poslouchal album Iggyho Popa "The Idiot". Třetí sebevražedný pokus byl úspěšný, když se ráno 18. května 1980 oběsil v kuchyni. Dne 23. května byl zpopelněn na hřbitově v Macclesfield. Ian Curtis si vzal svůj vlastní život den před tím, než měli Joy Division naplánováno vyrazit na první americké turné a před vydáním druhého alba skupiny "Closer". Zbytek skupiny se brzy po Curtisově smrti rozhodl, že budou pokračovat i nadále jako skupina, ale pod jiným jménem v souladu s dohodou uzavřenou v jejich počátečních dnech, že pokud by jakýkoli původní člen kapelu opustil z jakéhokoli důvodu, kapela skončí. Dne 29. července 1980 debutovalo stále nepojmenované trio v Manchester's Beach Club. Rob Gretton, manažer skupiny po více než dvacet let, se zasloužil o to, že objevil jméno "New Order" v článku v The Guardian nazvaném "People's New Order of Kampuchea". Skupina přijala toto jméno, přes jeho předchozí použití pro bývalého člena Stooge Rona Asheton a jeho skupiny The New Order. Skupina prohlásila, že jméno New Order (což byl také problém názvu "Joy Division") nemá žádnou přímou spojitost s národním socialismem nebo fašismem.