will be available in english soon... Czech translation follows
O tom, že hlavní proud ani u nás zdaleka všechno nepřeválcuje, svědčí tři nedávno vydané desky tuzemských kapel. Nezávislý pop sice nemá tak svalnatá ramena, ale zase nabízí naléhavější emoci.
Svým neuvěřitelným hlasem a jeho výrazem dovedla zpěvačka Ema Brabcová nahnat husí kůž už před lety, kdy si zažila období zatím největší slávy s kapelami Roe-Deer a Khoiba. Její aktuální skupina Luno je sice na první poslech i pohled nápadná o dost méně, ale když se zpěvačka na právě vydaném albu Zeroth opře o své hlasivky, efekt je stejný.
Zeroth je poměrně zasmušilá deska, na které se obratně prolínají živé nástroje s elektronickým experimentem. Svou opravdovou sílu v sobě nachází v obyčejné písničkové formě a když se nebojí ponurou, atmosférickou verzi vytrhnout do nádherně dojemného refrénu, jako se to kapele povedlo v titulní písničce. Ve chvílích, kdy se Luno stávají kapelou z kulis zasněné barové scény z Davida Lynche, dokážou svou hudbou pohltit. A to se stává jen u poslechu dobrých desek.
Luno: 85 %
Jan Vedral
EUR
CZK
USD