Komik do půl osmé - Karel Souček - hudebniknihovna.cz

fotkawill be available in english soon... Czech translation follows

My jdeme po schodech vzhůru, zpívají Květy a mají pravdu Rovnou přiznávám, že Květy patří k mým nejoblíbenějším skupinám a vždy po dopsání pochvalné recenze na každou jejich novou desku hned přemýšlím, kam a zda vůbec se ještě brněnská kapela může posunout. A chlapci kolem Martina Evžena Kyšperského mě vždycky mile překvapí, jako v případě aktuální desky s přitažlivým názvem Komik do půl osmé.  

Tentokrát k výraznému posunu ve zvuku kapely přispěly zásadní personální změny, především pak příchod multiinstrumentalisty a zvukového experimentátora Ondřeje Kyase. Do tradičně melancholických, posmutnělých písní Květů tak v hojné míře zasahují elektronické zvuky, produkované celou trojicí, čímž skladby získávají další rozměr. Řada písní je vystavěna právě na kontrastu melancholické nálady a zdánlivého elektronického chaosu, do různých beatů, zvuků a ruchů vystřelují skvostně melodické refrény a naopak. A funguje to dokonale.  



Komik do půl osmé přináší tucet silných příběhů, podmanivých svojí atmosférou. Když Martin Evžen Kyšperský spustí svým naléhavým hlasem „Stýská se mi po tvé polévce, ve které plavala všelijaká písmena," posluchačům naskakuje husí kůže. Tak přesvědčivě a věrohodně to zní a působí. A také uvěřitelně, což je u této pocitové, místy hodně intimní hudby s osobními texty nejdůležitější.  

Elektronika otevírá úvodní skladbu Kouzelník. Postupně se přidávají další nástroje a Martinův sugestivní, uhrančivý zpěv. Barevná, propracovaná písnička, v níž se pořád něco děje, mění se melodie, nálada i rytmus a Kouzelník se s naprostou samozřejmostí pohybuje od minimalismu k rockovému nářezu. Temnější, alternativnější skladbu s průzračně čistým refrénem představuje lahůdka Odpočinout, elektronika s rockovou rytmikou se střetává v magické písni Byt. Zase jinou poetiku přináší ukázněnější WNS, rockověji, průrazněji vyznívá úderná Holka, ale ani zde se muzikanti nesmíří s jednoduchým motivem. Nechtějí to dělat jako ostatní, a tak pořád něco, ku prospěchu věci, vymýšlí.  

Pocit samoty přesně vystihuje sugestivní, smutná skladba Ptáček. „Napiš mi, co vlastně děláš o prázdninách. Já sedím doma a poslouchám rádio. Nějaká stará herečka tam právě teď vzpomíná na to, jak chodila za války z továrny lesem." Obraz, který řekne víc než sáhodlouhý román. Pochodový refrén v úderné a ironické Vzhůru rozbije sloka a vše spěje k závěrečné zběsilé a ještě vygradované pasáži. Klidněji vyznívá Datel, i když také v tomto songu je obrovské množství vnitřní energie. Strojový rytmus obalený elektronickými zvuky syntezátorů a samplů – magická záležitost.  


Ač Dům zrcadel Scarabeus provází téměř hip-hopová hudba, žádný rap nečekejte, „jen" Kyšperského melancholický, vyrovnaný zpěv. V temperamentní, hravé, vzdušné Soše s uhánějícím refrénem cítím ohlas nové vlny, úchvatný refrén zdobí také jemnějšího, i když dost smutného Indiána. A abychom končili radostněji, Komplikovaná růže představuje odlehčené, vstřícné a melodické rozloučení s trochu surrealistickým textem.  

S naléhavou, melancholickou hudbou přesně korespondují i Kyšperského poetické a hravé texty, založené na bezbřehé fantazii. Jsou plné přesně odpozorovaných situací, silných obrazů a věrohodných pocitů. Zachycují únavu, samotu, bolest, stárnutí, rozčarování, ale i radost, naději či okouzlení. Velký prostor je tu věnován domovu, potřebě zázemí a pevného bodu v dnešní neklidné době. Poslouchat Komika do půl osmé je velké a radostné dobrodružství. A klasická otázka na konec – Kam se asi posune hudba Květů na dalším albu? Nevypočitatelní brněnští muzikanti totiž neradi přešlapují na místě.   Karel Souček http://www.hudebniknihovna.cz/my-jdeme-po-schodech-vzhuru-zpivaji-kvety-a-maji-pravdu.html




More news

SHOPPING
© Indies Scope

IČ 105 34 181     /     Dolní Loučky 191     /     594 55  Dolní Loučky u Brna
×