will be available in english soon... Czech translation follows
Ztělesněný rytmus
Fru Fru se oproti debutu Hmotný svět personálně uskrovnili, tah jim to ale spíš přidalo. Na bicí Dominika Tůmy (dříve -123minut) je nabaleno požehnaně samplů a kapela se žene relativně neprobádanými krajinami se záviděníhodnou suverenitou. Po úvodní aranžérské parádičce Minulost patří robotům vás tohle všechno ještě silněji pohltí v přímočařejší Pravdě, spanilá jízda pokračuje námořnicky rozdováděnými Bělochy. Jazz-rock se mísí s funky a tanečními prvky, definice a škatulky berou hopem za své. Sem-tam Fru Fru připomenou Vltavu, někdy i textově, byť Václav Bartoš je větší ironik než Robert Nebřenský („v podpalubí plné truhly lásky a míru… hovnóóó“). Kořeny zapuštěné v někdejší brněnské scéně kolem Dunaje a Pluta rovněž nejsou zapřeny (Jsi), je to alternativa, ale alternativa pro lidi. Neelitářská – neulitářská (viz podmanivě plující Vlci, v jádru vlastně jednoduchá písnička). Cca od šestého tracku už se toho děje podstatně míň a tak je jedině dobře, že album končí právě včas v 36. minutě.
USD
CZK
EUR