Miláček slunce - Pavel Klusák - rozhlas.cz

will be available in english soon... Czech translation follows

Závody formulí, knížky o Hitlerovi, vánoční ozdoby a Květy

„Já mám rád sladký, ale co s tím vším cukrem, který zůstane v těle? Leží tam přikrytý jako jezdci pod horou – a je podzim…“ Takováhle slova dnes u nás dokáže psát patrně jen Martin Evžen Kyšperský: viz Je podzim, úvodní píseň nové desky jeho kapely Květy. Tři roky od předchozích Bílých včel utekly, koneckonců Kyšperský pořád něco dělá, upletl sólový Svetr, víme, že nastartoval kapelu Muchy a produkoval jí dvě desky, napsal pár textů pro Dusilovou a s Květy neodmítá přizvání do coververzních projektů Mišíka, Filipa Topola nebo loňského přímého přenosu Kabaret Semafor.

Je to asi přirozené: Květy si na jednu stranu vybudovaly styl, zároveň vědí o širším kulturním kontextu a takzvaně „mají na to“, aby úspěšně domyslely různé tematické projekty. Ba dokonce se zdá, že Kyšperský nebo vedle něj Petr Marek jsou „převoznickými“ osobnostmi mezi staršími muzikanty, kteří podobné autorské flexibility nebyli schopni, a mladšími generacemi, pro které to už bude přirozené. 

Miláček slunce hodně vypráví o bytostech, které nám vstoupily do života, ať už jsou to přeludy, nebo realita. Možná právě to, co se odehrává v písních Cizinec nebo Syn, nám pomáhá připomenout si, že mezi námi a druhými lidmi je hranice tenká, pofidérní, možná neexistující. Kyšperský umí v obsahu i ve výrazu zvláštně překrývat bolest a sladké snění: viz post-milostná Ty nebo právě Syn, píseň o nenarozeném dítěti, jedna ze zvukově tvrdších. „A už jsem s ním a je to zvláštní, děti mi přece byly ukradený, jako závody formulí, knížky o Hitlerovi, vánoční ozdoby a jmelí,“ říká se tu, než se píseň obrátí k dítěti, které není: „Ty přece víš víc, než já vím…“ Vůbec je tu několik písní, které patří k tomu nejlepšímu, co Květy kdy nahrály. 

Kyšperský má strašné štěstí, že ho celoživotní zájem vede čím dál hlouběji jak do poezie, tak k otevřenému, experimentálnímu tvaru písně. Tím pádem jsou Květy ambiciózní a bytostně tvůrčí na obou frontách. Daří se jim zvládnout nelehkou věc: zní svébytně, aniž by jejich „alternativnost“ byla okázalá nebo křečovitá. Kdo hledá u radikálnější hudby jako bonus srozumitelnost, tady obojí vyváženě koexistuje. Experiment je tu hlavně metodou, posluchačky a posluchači nakonec dostávají písně o hledání, lásce a věčném překvapení ze světa. Květy letos slaví patnáct let existence a nutno říct, že ve skvělé formě. 

Hodnocení: 81 %

Pavel Klusák

http://www.rozhlas.cz/radiowave/deskatydne/_zprava/deska-tydne-zavody-formuli-knizky-o-hitlerovi-vanocni-ozdoby-a-kvety--1499424