CD | $ 13.36 |
MP3 | $ 4.42 |
LP | $ 17.83 |
FLAC+mp3 | $ 6.66 |
WAV+mp3 | $ 8.89 |
will be available in english soon... Czech translation follows
Kieslowski - Mezi lopatky ... 70% Rostou a rostou. Už v recenzi na předchozí počin jsem právě tohle pozitivum v nahrávkách dua Kieslowski vyzdvihoval a musím znovu. Obrovským přínosem je tentokrát obsazení na postu producenta. Jan P. Muchow dokonale splynul s poetikou dua. Dokázal přesně zaranžovat náladu textů. Disciplínu, která minule skřípala, tak povýšil na největší přednost. A já se v této souvislosti musím kát, protože po prvním singlu, jsem si neuměl představit vhodnějšího producenta, než jakým by byl díky své verzi písničky "Obraz" Martin Tvrdý. Ale to, co mi nepřišlo příliš zázračné v podobě solitéru, se v kontextu desky proměnilo na logicky zapadající dílek skládanky.
Jenomže, co by byla práce producentova bez dobrého repertoáru. V něm Kieslowski navazují na to dobré z předchozí diskografie. Hned úvodní "Doteky" jsou jejich reprezentativním kouskem; pokračováním série skladeb "Bloky smeče" či "Špinavé dny". Na počet slov skromné záležitosti, na jejich obsah hostina. Lepší vstup do alba zvolit nemohli. Je z něj slyšet v jak výtečné autorské formě se nacházejí. Pro mě představuje zásadní položku číslo tři. "Snad" se textem vydává do peřejí záludného proudu uvědomění si vlastní pomíjivosti a stárnutí, který umí strhnout pod hladinu naříkavé sebelítosti. Kieslowski jsou však od ponoru daleko stejně jako Česko od vyrovnaného rozpočtu. Zmáčeni melancholií (Smát se budem tomu, jak jsme byli mladý / smát se budem snad) i tentokrát dorazili do cíle bez ztráty soudnosti. Tedy alespoň v případě této písničky.
Jestliže dosavadní odstavce neodpovídaly výslednému procentuálnímu hodnocení, může za to snaha oddálit odpověď na tu méně přívětivou část recenze: Co se pokazilo? "Mezi lopatky" je do instrumentálního předělu "Orange Box" jednoznačně nejlepším počinem od Kieslowski. Po intermezzu se náhle začne dít cosi znepokojivého. Z best of se stává přehlídka dé stran singlů a rarit. "Jinde" a "Sever" akcentují spíše akustickou stránku folku, jež podbarvuje vylívání srdce matky, která je s dětmi "Jinde" a otce, který se s nimi vydal na "Sever". Následuje téměř taneční téměř indie pop "Ve větru" a závěrečná "Normandie", která má příliš dlouhou a příliš nepoutavou předehru, aby byla spasena mrazivým textem. Ty písničky nejsou sami o sobě špatné, jen se ocitli na špatném místě a v těsném sousedství mimořádně kvalitního materiálu, který se jim nepodařilo rozšířit.
Před prvním poslechem jsem dumal nad tím, jak dopadne srovnání s raketově startujícími Kalle. Zbytečně. I když je "Live from the room" ve finále silnějším albem, Kieslowski si svou pozici uhájili. Nabízející se srovnání totiž nakonec odhalilo jeden podstatný rozdíl. Zatímco intimita prožitku u Kalle je působivá díky introvertnímu podání, kdy může mít posluchač až pocit nepatřičnosti, když do jejich světa vstupuje, Kieslowski se naopak se svými náladami a hudbou čím dál více otevírají. I díky novince si je dokážu snadno představit v rozšířené sestavě a v kapacitně objemnějších koncertních prostorech, aniž by tím ztratili na působivosti. Stává se z nich zkrátka velké jméno pro velký okruh posluchačů. Petr Balada http://pebal.blog.cz/1409/kieslowski-mezi-lopatky-70