will be available in english soon... Czech translation follows
A máme tu další indiesáckou várku hravých a rozpustilých písní nejen pro děti. Třetím albem pokračuje série BomBarďáka, ale tentokrát doznala zásadní změny. Zatímco první dvě desky byly v podstatě kompilacemi různých skupin a interpretů od Jablkoně přes Květy až po Radůzu, aktuální Písničky kluka BomBarďáka mají jednotný autorský rukopis.
BomBarďák má život rád
Nová deska totiž vychází z hudebně divadelního představení Příhody kluka BomBarďáka, které mělo premiéru na loňském festivalu Colours of Ostrava. Autorem představení i všech textů na albu je Jiří Jelínek, o hudbu se postarali Michal Dalecký s Filipem Nebřenským. Ti zároveň s pomocí několika hostů celé album nahráli.
Nový BomBarďák, který pro určitý segment posluchačů (aktivní rodiny s dětmi kolem prvního stupně ZŠ) již získává stejně kultovní pozici jako Kašpárek v rohlíku, si zachoval všechny klady svých dvou předchůdců. Tedy hravost, stylovou pestrost, melodičnost, chytlavost a snadnou zapamatovatelnost refrénů, nakažlivý optimismus, radost ze života, určitou rozpustilost a občas i nenásilné poselství textů.
Jednotný autorský rukopis pak navíc přináší celému albu sevřenější poetiku. Díky ní drží při sobě, působí celistvěji, což dříve nebývalo zvykem. Třeba předcházející Bongo BonBoniéra nabízela skladby bezmála dvou desítek skupin, a v tak velkém množství příliš jednotících prvků pochopitelně najít nelze.
Melodicky i rytmicky výživné písničky
Základ nové desky tvoří jednoduché, přímočaré, melodicky i rytmicky výživné písničky, které mají ambice oslovit děti i jejich rodiče. Občas se jedná o pouhé roztomilé popěvky (Ble ble ble, Ukolébavka), ale klasicky vystavěné a výtečně proaranžované písničky jednoznačně převažují. Většinou se nesou ve veselé, rozverné, rozpustilé tónině, ale BomBarďák umí být i vážný, až poeticky melancholický (Mamince, Staré věci).
Trojici Dalecký (kytara, zpěv), Jelínek (zpěv) a Nebřenský (všechno ostatní) ve studiu vypomohlo několik hostů. Nepřeslechnutelná je především zpěvačka Johana Vaňousová a hráč na bicí a perkuse Ondřej Pečenka. Několika nástroji vypomohl i zvukový mág Ondřej Ježek a trombón Ondřeje Galušky zpříjemnil skladby Haló a Nanuk.
Jen žádné násilí a moralizování
Výhodou podobně pestrých desek je, že se malý posluchač nenásilnou formou seznámí s jednotlivými hudebními styly. A zde jich je skutečně požehnaně. Poměrně ostrý rock (Ble ble ble, Uklízení), ska (Elektřina, Jedu jedu), pop (Delfín, Zmrzlinář), etno (Hadi), funk (Haló), alternativa (Mrkev), rock´n´roll (Sysli), punk (Ukolébavka), folk (Já písnička 4, Nanuk, Staré věci) i rocková balada (Mamince).
Za nápaditou a hravou hudbou nezaostávají ani stejně zaměřené texty Jiřího Jelínka. Občas vycházejí z reálných, ze života přesně odpozorovaných situací, jindy z textařovy velké fantazie. Každopádně v nich autor prokazuje velký cit pro jazyk, trefné pointy, neotřelé rýmy a slovní spojení.
Děti si tyhle písničky zaslouží
Jako třeba Ukolébavka, v níž si stěžují nemluvňata, která uspává tatínek, velký bigbeatový fanda:
„Spala bychom pořád dál, kdybys nehrál Jethro Tull.
Spala bychom jako kdysi, kdybys nehrál AC/DC.
Spala bychom večerem, kdybys nezlobinkal s Pražským výběrem.
Spala bychom jako hrob, kdybys nehrál ZZ Top."Jistě uznáte, že to musí pobavit, zvláště ve spojení s hudbou, každého.
Písničky kluka BomBarďáka jsou další deskou, která nenásilně kultivuje malé posluchače a zároveň baví ty odrostlejší. Je moc dobře, že podobné desky už nejsou bílými vránami a že snad už definitivně vytlačily různé Maxíky a Dády. Děti si je zaslouží.
Karel Souček
http://www.hudebniknihovna.cz/hudba-nema-styly-hraj-co-je-ti-mily.html 
USD
CZK
EUR