will be available in english soon... Czech translation follows
Rozkvetlé písně Beaty Bocek jsou plné svobody
Tak tu po Dorotě Barové máme další mladou, ale již vyzrálou písničkářku z Těšínska, která zpívá polsky. Beata Bocek, která nyní vydává albem Ja tutaj mieszkam. Je zajímavé, že i když by obě dámy mohly zpívat česky, preferují polštinu. Důvodů může být více, třeba jim připadá zpěvnější, melodičtější, nebo nabízejí protiváhu stále se rozšiřující angličtině. Každopádně v jejich podání zní polština velice libozvučně.
Dorota dělá experimentálnější muziku, Beata zemitější, ukotvenější, ale stejně barevnou, propracovanou a skladatelsky i textařsky nápaditou. „Dej mi zdravý rozum, pane, ať vidí dobro kolem nás.... Ať mám radost ze života, ať umím druhé potěšit,“ obrací se na Pána v jedné z mála česky zpívaných písní Beata. A obdarována byla měrou vrchovatou, dobro vidí a dokáže přesně pojmenovávat a svými písněmi potěší každého otevřeného posluchače.
Stylově se Beata Bocek pohybuje mezi world music, folkem, folklórem a lehce přístupnou alternativou. Střídá jemné, lyrické písně, doprovázené hlavně kytarou, houslemi či flétnou s temperamentními, založenými především na akordeonu.
Úvodní O jednej pani patří k těm energičtějším, náležitě vygradovaným, kde se akordeon proplétá s houslemi, kytarou či kontrabasem. Nádherně čisté housle a flétna ovládají jemnější Mój sen, Ja tutaj mieszkam pohání harmonika, s níž Beatin zpěv dokonale souzní. Pochodový rytmus se v této skladbě naprosto přirozeně a funkčně střídá s melancholickými pasážemi.
Pocitově silná, posmutnělá píseň Bez łez jasně ukazuje jednu z nejsilnějších stránek písničkářky. Její skladby nádherně rozkvétají, začíná jednoduchým motivem, na který se nabalují další vrstvy a nástroje. Výborně pracuje s dynamikou a gradací, pro posluchače je radostí být u toho, jak se písně posouvají. Tato schopnost, dána zřejmě odněkud shůry, je typická pro většinu songů.
Pro zasněné, citlivé Pole maku či modlitbu Taeba. V ní je krásný moment. Když zpěvačka prosí Pána o zdravý rozum, je pokorná, vážná, soustředěná. Když o humor a radost ze života, je veselá a pěvecky i hudebně rozpustilá. A takových silných okamžiků je na celé, velice sevřené nahrávce několik.
Beata Bocek výborně ovládá akordeon, kytaru, koncovku (většinou bývá na deskách jako zpestření, zde rovnocenný nástroj), mbiru a ukulele, ale především svůj hlas. Emoce létají vzduchem, umí vyjádřit bezstarostnou dětskou radost i hluboký smutek. Vše přesvědčivě, naplno, podmanivě. A když občas spustí bez nástrojů, jedná se až o mystický zážitek.
Díky výborně zvládnutému zpěvu a účasti dalších invenčních muzikantů (Tereza Včelicová – housle, viola, Filip Kramer – kontrabas, Anna Mikolajková – flétny, Christoffer Strandh – trumpeta, baskytara) s přehledem zvládá křehké balady, temperamentní songy s rockovou energií i francouzský šanson. Navíc přidává osobní, hodně pocitové a obrazotvorné texty, kterým zvukomalebná polština přidává další plusové body.
Beata Bocek je osobností, která je ve své hudbě dokonale svobodná. Tato hodnota vyzařuje z každé skladby a písničkářce se daří přenášet ji i na posluchače.
Karel Souček
http://www.hudebniknihovna.cz/rozkvetle-pisne-beaty-bocek-jsou-plne-svobody.html
USD
CZK
EUR