Divozemí - Petr Vlasák - blog.idnes.cz


obal alba

Cirkus Cermaque and Cermaque

Divozemí
Available on
CD $ 13.36
MP3 $ 4.42
FLAC+mp3 $ 6.66

will be available in english soon... Czech translation follows

Cirkus CERMAQUE příjíždí s Divozemí

Z letošní produkce české moderní hudby jsem sledoval jen malou její část, tu která je mi bližší. To znamená pomezí rocku a folku, folk, jazz a semtam ještě něco na pomezích. A protože folk-rock mě opravdu bere, vychází mi jako absolutní vítěz v této kategorii CD Divozemí, jenž před nedávnem pod hlavičkou Cirkus CERMAQUE vydalo nakladatelství Indies Scope Records v Brně.

Jako malý kluk jsem miloval cirkusy. A že jsem jich viděl! Akrobaty, krotitele, cvičená zvířata, kouzelníky, žongléry, a hlavně klauny! „Pane šeditelííííí, pane šeditelíííí!“ A největší zážitek měl nastat s příjezdem Otara Ratianiho – neviditelného člověka – jak hlásaly poutače na všech rozích! A ouha. Jaké zklamání. Otar Ratiani byl vidět a byla to ženská …

Jestliže devadesátky zněly Psími vojáky, přelom století Trabandem, přelom desetiletí Květy, pak nyní, zdá se nastupuje nová generace. Tvůrci poetiky lo-fi nebo jak se anglicky říká do-it-yourself, a to se vstřebanou zvukomalebností svých předchůdců.


výběrčí dlaní

a zase jsem chtěl uvést básně Obrázky z oblé krajiny, Libuše, Kuchyně, Chci, Nechci – tak aspoň tu:

NECHCI

nechtěl bych ženu, která se mračí

stačí, že se mračím já

a mramorový Masaryk před Lékařskou fakultou

do zadku nás štípnout!

a určitě i básně Fish and chips, Muse, ale to už by tady bylo fakt přebásněno, a řeč je o hudbě. Takže mladý básník a muzikant Jakub Čermák kolem sebe za poslední dobu shromáždil krásně sehraný a vyladěný tým hudebníků. Kaia Mach hraje na flétny, kytaru a klarinet, Iva Rybičková na piano a zpívá, Julie Goetzová hraje na violu a zpívá, Mikoláš Fiala obstarává perkuse i zpěv, Jakub Cír bubny a perkuse a Ivan Paisrt ještě basu a kontrabas. Všemu vévodí principál Čermák s kytarou, ústředním hlasem, veškerou hudbou i texty a dokonce je autorem půvabného obalu. Jeho zpívaná poezie je originální, zemitá, prožitá a působivá.

„Nemoce přejdou a přejde i zlé/jen nebe zůstane/černé, svislé/s kterým jsme svázáni/svým dechem na uzel/a snad nás uchrání/od chtěných kouzel/a nechtěných zel…“

veršuje Čermák v písni Stříbský mlýn. Jeho místy možná zvláštní a nejednoduché vazbení slov je blízké halasovské tradici české poezie. Ať sáhne námětově kamkoli, tepe duch doby do mrtě.

„…aby nám nezbyl z revoluce/jenom strávní stát/a exekuce/kde rovně stát/je zase výkon/a nechtít lhát/je exotikou/aby nám nezbyl ze sametu/výprodej outfitu v outletu/a dlouhý noci na netu/abychom neměli ke čtení /jen letáčky z Penny marketů…“ recituje pro změnu ve skladbě Vodka.

Už čtvrté album Čermáka - tentokrát pod hlavičkou Cirkus CERMAQUE, za jehož principála se považuje mj. pro časté obměny sestav spoluhráčů – se jmenuje Divozemí. Jde o první nahrávku, která vychází z koncertního života kapely, společného cestování, včetně hraní na ulici. Za mezní okamžik Jakub považuje setkání s klarinetistou Kaiou Machem na půdě prostoru bývalé pekárny a dnes prádelny Clubwash v Brně na jaře 2009. A proč Divozemí? Asi proto, že loni před vánoci byl Jakub v Liberci a pomáhal občanskému sdružení Divozemí zažehávat teplomety v starých městských lázních.

„Možná jen stojíme hlídku/při divoké zádušní mši/a žijeme beze zbytku/v historii sami zbyvší/do posledka stojí za to/vlídnost, něha, odpuštění/a láska jak první zákon/žádný další nutný není//Děkuju za zázrak dechu/děkuju za burácení/srdcem tepaného plechu/když se tisknu k tělu ženy/a děkuju za svítání/i za zázrak probuzení/děkuju, že nejsme sami/nejsme sami v divozemi!“

Žánrově se album blíží (freak-)folku, inspiraci ovšem chytá jak z východu (cikánská hudba, klezmer, moravský folklór) tak ze západu (francouzský hip-hop) a určitě se hlásí i k tradici české (nejen brněnské) alternativy (osvěžující škrtání zápalky, ptačí cvrlikání a mnoho dalších pa-zvuků).

Rozsáhlé a zajímavé nástrojové obsazení, sehraný tým muzikantů, kteří si hraní i tvorbu užívají, osobitá poetika a nevšední práce s češtinou, osobní i generační přístup zároveň a formulace pocitů dnešních mladých lidí – to vše obnáší Cirkus Cermaque.

Psi se plazí mezi stíny/jak ráda bych vzlétla s nimi/ale ve tmě v ostružiní/dnes dějiny vodí vrazi/a já musím zpřehýbat se/hrubě smát se/a třást zadkem/i když moje srdce vratké/tak lehounce převrhá se//Smutný oči/černý holky/co si počít/když nevolky/někdo noci/odevzdává/vlastní život/ještě horký/Kam ho neseš popelavá/Kam nás neseš popelavá? (píseň Lorca)

S příjezdem alba „Divozemí“ Cirkusu CERMAQUE do vašeho města či do vašich uší a srdcí, podobné „vystřízlivění“ nehrozí. Kapela předvádí „vrcholné cirkusácké umění“ a ve svých 17 písních vás zahrne neuvěřitelnou porcí radosti, barev, tónů, nápěvů, popěvků a podmanivých slov. Připravte se na ekvilibristická čísla jako například Otevřenost, Syrovost, Krásy ulice, Milostné písně, Přímočarost, Démoni, Andělé a Noční ptactvo všeho druhu. A celý ten bláznivý ohňostroj je zabalen do tónů cirkusové kutálky, která vás zavede do přístavních krčem, židovských krámků, k cikánskému ohništi a třeba i na „procházku lesem“.

Nebojte se, nechte se pozvat, vraťte se do dětství a vpusťte do sebe tenhle cirkusový svět. Budete po zásluze potrestáni, tedy vlastne odměněni! Poprvé se „stan“ na turné k vydání této kouzelné desky rozprostřel 4. listopadu 2011 v Havířově a den před Vánocemi 23. prosince 2011 se představí znovu v Praze v Ryběnaruby. Folk(rocková) domácí nahrávka roku se ukrývá na regálech v distribuci (včetně té digitální) Indies . Budete po zásluze potrestáni, tedy vlastně odměněni!

Výtka? Čekal jsem ´masivnější´ zvuk a ono to album je velmi intimní. Tak třeba někdy příště se zvukařem typu Ondry Ježka a se zvukem à la Sufjan Stevens v minulé dekádě.

Těžko psát o muzice, kdo neslyšel neuvěří. A tak mám pro vás jen malý test. Pár dětských hádanek. Pokud máte alespoň na některou odpověď, ať už správnou či nikoliv, jste připraveni vkročit do šapitó Cirku Cermaque!

1 - Neustále to mění tvar, ale přesto je to stále kulaté. Co to je?

2 - Matka má sedm dětí, polovina z nich jsou kluci. Jak je to možné?

3 - Můžeš mě použít, jen pokud jsem plná. Přesto jsem plná děr. Kdo jsem?

4 - V každém rožku trošku, v prostředku nejvíc.

5 - Patří ti to, ale tví přátelé to používají víc než ty. Co je to?

6 - Škopíček bezedný, plný masa nacpaný.

7 - Nemá plíce, přece dýchá, studená a věčně tichá, věčně pije na své zdraví v brnění, co nerezaví.

8 - Města mám, domy žádné, lesy mám, stromy žádné, vody mám, ryby žádné.

9 - Jednou dírou tam, dvěmi dírami ven, a když jste venku, teprve jste tam.

10 - Čím je jich více, tím méně váží.

Simsalabim! Voilá!

Psáno pro Literární noviny.

Spoluautorem této rozšířené blogové verze je Milan Baják.

První úspěšně hádající kvizu bude odměněn zatím nespecifikovanou odměnou (možná přijde i kouzelník).


Petr Vlasák
http://vlasak.blog.idnes.cz/c/235446/Cirkus-CERMAQUE-prijizdi-s-Divozemi.html


Back
SHOPPING
© Indies Scope

IČ 105 34 181     /     Dolní Loučky 191     /     594 55  Dolní Loučky u Brna
×