will be available in english soon... Czech translation follows
Terne čhave natočili své nejlepší album. S hardcorářem
Mnohé z onoho "lecčeho" má pravděpodobně na svědomí producent alba, protagonista jedné z nejoriginálnějších, v 90. letech působících českých hardcoreových(!) kapel Meat House Chicago I.R.A. Petr Vyšohlíd, momentálně majitel hradeckého studia Victory, ve kterém Terne čhave točili už minulé album.
Od Vyšohlída k Terne čhave není zase tak daleko, jak by se mohlo zdát – nejen pro shodně sdílenou lokalitu a pro Vyšohlídův vždy jasně patrný široký hudební rozhled a neuzavřenost jiným stylům, ale i personálně: bubeníkem Terne čhave je Libor Friedl, "gadžo", který stejný post zastával právě ve Vyšohlídově někdejší kapele.
Vyšohlíd s kapelou pracoval podobně jako se svými vlastními projekty (ostatně, sám si na nahrávce zahrál na kytaru i basu): zachoval syrovost a nakažlivou energii, ale pohrál si s detaily, které jsou mnohdy na pódiu těžko realizovatelné, ale desku vystřelují vysoko nad běžný průměr.
Terne čhave své hudbě odjakživa vtipně říkají rom´n´roll. Tím naznačují, že si nehrají na přísnou stylovou čistotu (která je u romské hudby stejně vždycky diskutabilní), ale podobně jako třeba Gulo čar nebo konec konců Gipsy.cz používají hudební odkaz svých předků jen jako jeden – byť hlavní – z pramenů mohutného stylového řečiště svého výrazu.
Na More, love! tak není kromě typických romských písniček problém narazit na sound jako vypadlý z některého pozdního Waitsova alba (Phen Tu Mange Čhaje), na vyloženě "bezpřívlastkově" rockové rytmy a kytary (třeba Pale Tute), na staroslověnský zpěv pravoslavného popa (Haleluja, mimochodem asi nejlepší píseň alba), na skvělý fór s jakoby škrábnutou vinylovou deskou (Maňo!) a v bonusech dokonce nechybí ani elektronikou prohnaný remix titulní písně.
Terne čhave se na More, love! bezesporu dopracovali svého dosavadního vrcholu – povedlo se jim ideálně spojit svůj koncertní potenciál (aniž bychom si to uvědomovali, kapela je zcestovalá celou Evropou) se studiovými možnostmi a nápady producenta zdánlivě odjinud. Na druhou stranu takové spojení není až tak neobvyklé. Vždyť i nejlepší album Gogol Bordello produkoval hardcorář Steve Albini.
Ondřej Bézr
Hodnocení iDNES.cz: 80 %